Dnes nás čeká zatmění Měsíce. Bude však pouze částečné, protože Měsíc během maximální fáze (ve 23:10 letního středoevropského času) bude ponořen z 81 % svého kotouče do zemského stínu. VIDEO (42 MB) ke stažení na: www.hvezdarna.cz//...
Během zatmění Měsíce dochází k tomu, že se náš vesmírný soused dostane během své úplňkové fáze do zemského stínu. Zatmění Měsíce (i Slunce) se řídí přesnými zákony, které byly známy již starým Babyloňanům před více než dvěma tisíci lety. Po většinu roku měli oblohu bez mraků a taková zatmění mohli snadno sledovat. A protože si nebeské děje zaznamenávali, tak odhalili periodu zvanou saros, která umožňovala předpovídat zatmění Měsíce. Příčinu zatmění však neznali!
Měsíc vstoupí do zemského stínu, který by měl být temný, neboť Země není průhledná ani průsvitná, a tudíž jí nemohou prosvitnout sluneční paprsky naskrz. Vzhled měsíčního zatmění může ovlivnit zemská atmosféra. Ta má na výšku jen několik desítek kilometrů, ale vlivem tzv. astronomické refrakce ohýbá sluneční paprsky směrem do zemského stínu.
Při zatmění nejčastěji spatříme pouze červené odstíny. Kam se tedy poděly ostatní barvy? Vysvětlení uvedl John Tyndall (1859) a po něm lord Rayleigh. Vysvětlení přináší skutečné složení zemské atmosféry – molekuly plynu a prachové částice. Na těchto částečkách, které jsou mnohem menší než vlnové délky jednotlivých barev spektra, se světlo rozptyluje. Krátkovlnná složka (modrá, fialová) se rozptyluje nejvíce, dlouhovlnná nejméně. Červená barva se tedy vesměs jen odkloní vlivem zmíněné refrakce, modrá se v atmosféře maximálně rozptýlí a do zemského stínu se vůbec nedostane. To mimo jiné vysvětluje i to, proč máme na slunečné denní obloze modrou barvu (správně by tam měla být fialová, neboť její vlnová délka je ještě kratší než u modré, ale lidské oko je na modrou barvu daleko citlivější).
Efektnější barvy by mohla způsobit přítomnost velkého množství prachových částic v ovzduší. Například po výbuchu některé z činných sopek.
Zatmění Měsíce může velmi dobře popisovat stav naší zemské atmosféry – proto je nejenom astronomy vyhledáváno.
Efektnější barvy by mohla způsobit přítomnost velkého množství prachových částic v ovzduší. Například po výbuchu některé z činných sopek.
Zatmění Měsíce může velmi dobře popisovat stav naší zemské atmosféry – proto je nejenom astronomy vyhledáváno.
V únoru a srpnu 2009 nastanou polostínová zatmění, která nelze pouhým okem pozorovat. Další částečné zatmění Měsíce budeme z Evropy moci pozorovat až na Silvestra roku 2009 a 21. prosince 2010. Nejbližší úplné zatmění bude viditelné při východu Měsíce 15. června 2011.
Zatmění Měsíce viditelná z ČR v dalších letech
· 31. prosince 2009 - částečné
· 21. prosince 2010 - částečné
· 15. června 2011 - úplné
A na závěr průběh dnešního zatmění:
Východ Měsíce: 20:05 SELČ
Začátek částečného zatmění: 21:35:45 SELČ
Maximální fáze (81%): 23:10:08 SELČ
Konec částečného zatmění: 00:44:38 SELČ
Západ Měsíce: 5:05 SELČ
Začátek částečného zatmění: 21:35:45 SELČ
Maximální fáze (81%): 23:10:08 SELČ
Konec částečného zatmění: 00:44:38 SELČ
Západ Měsíce: 5:05 SELČ