Fyzmatik | Kousek ledu spadl do vody

Představme si sklenici plnou vody. Voda je složena z molekul, které jsou hustě natěsnányvedle sebe. Molekuly se vždy snaží být v co nejtěsnějším uspořádání a zaujmout co nejmenší plochu. Rozhraní mezi vodou a vzduchem se tedy snaží být co nejmenší, jakoby se chtělo "stáhnout”. Vypadá to pak podobně, jako kdyby byl povrch vody pokryt jakousi pružnou napjatou blánou. Odtud také pochází název povrchová vrstva, která má povrchové napětí a energii.

Na videu pozorujeme velmi zpomalený pád kousku ledu do sklenice s vodou, prolomení povrchové vrstvy kapaliny a její vystříknutí. Zajímavé třeba je to, že se vodní kapky snaží formovat do téměř přesných koulí (však také nemývají při dešti známý kapkovitý tvar, který se kreslí na obrázcích pro děti). Koule má totiž ze všech těles s určitým objemem nejmenší povrch. Síla mezi kapkami vody je natolik velká, že se spojují do větších kapalných celků. Led koná v kapalině kmitavý pohyb a posléze se ustálí podle Archimédova zákona (díky své menší hustotě než voda) na hladině.
Tyto jevy nemůžeme však pozorovat pouhýma očima, které je nedokážou zachytit tak, jak to umí zpomalená kamera. Možná je to škoda, že nemůžeme takto pozorovat situace režírované přírodou. Na druhou stranu však by takovéto vnímání světa lidským okem znemožňovalo sledování filmů.