Poprvé byl u nás letní čas zaveden v roce 1916 od 30. dubna do 1. října, potom ještě v roce 1917 a 1918. Znovu byl zaveden za II. světové války v letech 1940-1941 a pak v letech 1943-1949.
V letech 1946 a 1947 byl dokonce zaveden zimní čas (o hodinu menší než středoevropský čas). Tato úprava je patrně světovým unikátem. Zákon č. 212/1946 Sb. o zimním čase nebyl zrušen a stále teoreticky umožňuje vládě kdykoli zimní čas zavést.
Od roku 1979 do roku 1995 trval letní čas cca 6 měsíců, od roku 1996 trvá cca 7 měsíců (letos od 27. 3. do 30.10, příští rok od 26. 3. do 29.10.) Letní čas je upraven nařízením vlády (poslední 293/2001 Sb.) a začíná poslední březnovou neděli a končí poslední říjnovou neděli.
V Evropě se používá letní čas ve všech státech s výjimkou Islandu, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayern a Svalbard.
V Evropě se používá letní čas ve všech státech s výjimkou Islandu, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayern a Svalbard.
Vzhledem k tomu, že média každoročně šíří dezinformace o zimním čase, rád bych uvedl věci na pravou míru. Skutečnost je taková, že naším základním časem je středoevropský čas - SEČ (CET - GMT+1h). Také se nazývá obyčejný, standardní nebo klasický. V současnosti je naším občanským časem tehdy, když není zaveden letní čas (tedy od konce října do konce března). Odchylkou od klasického času je možné zavedení letního nebo i zimního času.
Letní čas: Odpovídá času sousedního východnějšího pásma. U nás jde o SELČ (CEST), který odpovídá času východoevropskému - VEČ (EET - GMT+2h). Dnes se letní čas užívá od konce března do konce října. Princip je v tom, že v létě časně svítá (za letního slunovratu už ve 4:00 klasického času), a proto je žádoucí, aby hospodářský život začínal dříve.
Zimní čas: Odpovídá času sousedního západnějšího pásma. U nás jde o SEZČ (CEWT), který odpovídá času západoevropskému - ZEČ (WET - GMT). V Česku byl zaveden pouze jednou, a to od 1. prosince 1946 do 23. února 1947. Princip: V zimě svítá pozdě (za zimního slunovratu až v 8:00 klasického času), proto je dobré, když hospodářský život začíná později. Druhou stranou mince však byla skutečnost, že se stmívalo už ve tři odpoledne, a proto se zimní čas neujal. V dnešní době se zimní čas nikde na světě nezavádí.
Pro ilustraci: Když píšu tento text je 11:40 letního času, což odpovídá 10:40 klasického času a 9:40 zimního času. Z toho plyne, že letos 26. října zimní čas nezačne, protože začít ani nemůže. Zimní čas byl zaveden pouze jednou v období tzv. poválečné obnovy a navíc ani tehdy se neměnil letní čas přímo na zimní, neboť to by byl posun o dvě hodiny zpět! V roce 1946 se v říjnu měnil letní čas na klasický a teprve v prosinci klasický na zimní.
V současné době nejsou příliš spatřovány výhody zavedení letního času. Je sice pravda, že v 70. letech byly žárovky považovány za energetické žrouty (to byl impuls k zavádění letního času). Jenže v dnešní době jsou hlavními žrouty klimatizační jednotky, ledničky, rychlovarné konvice, mikrovlnky, počítače. Dnes už neexistuje přímý vztah mezi délkou světelného dne a spotřebou elektrické energie. V létě sice méně svítíme, ale zato si pustíme klimatizaci a "nula od nuly pojde". Letní čas tedy prakticky žádné úspory nepřináší.
Proto se také v současné době letní čas vyhlašuje jen kvůli pocitu mezinárodní solidarity. Hospodářské důvody pro letní čas už pominuly. A co říci závěrem? 26. října 2008 se vracíme ke klasickému času (SEČ). Takže vlastně o žádný zimní čas nejde!