Letos tomu bylo právě 30 let, kdy do vesmíru zamířila i první československá sonda Magion 1. Stalo se tak dne 24. října 1978, kdy v rámci mezinárodního programu věnovanému výzkumu magnetosféry odstartovala sovětská družice Interkosmos 18, která měla s sebou první československou družici Magion 1. Hlavním úkolem sond byl výzkum MAGnetosféry a a IONosféry Země. Odtud byl také odvozen název družice Magion. V následujících 18 letech byly do vesmíru vypuštěny další 4 československé (později české) sondy Magion vždycky spolu s nějakou větší sondou.
Magnetosféra a ionosféra je totiž prostředí s velmi rychle se pohybující prostorovou strukturou a pokud by měření prováděla pouze jedna sonda, bylo by velmi těžké rozlišit prostorovou a časovou složku změn. Družice tedy vždy startovaly ve dvojici, která prováděla měření jednotlivých jevů zároveň v různých místech. Díky tomu se prostorová a časová složka staly rozlišitelnými.
Nosná raketa družice Interkosmos 18 spolu s Magion 1 je navedla na dráhu s apogeem 764 km, perigeem 406 km a sklonem k rovníku 83 stupňů. Mise probíhala hladce a Magion 1 se od Interkosmosu oddělil 14. listopadu, po spuštění a testech všech přístrojů. Sonda měla tvar kvádru o rozměrech 30 x 30 x 16 cm, její hmotnost byla asi 15 kg. Povrch kvádru byl tvořen solárními bateriemi a vyčnívaly z něj nejrůznější senzory. Oddělením získal Magion rychlost asi 20 cm/s ve směru letu, kterou se vzdaloval od Interkosmosu 18 (asi 60 km denně). Na oběžné dráze zůstal Magion 1 až do 10. září 1981, kdy zanikl v atmosféře. Získali jsme díky ní nové poznatky o tzv. hvizdových vlnovodech v ionosféře. Když navíc vzpomeneme let prvního našeho kosmonauta Vladimíra Remka v březnu 1978, tak tento rok byl z tohoto hlediska pro naši kosmonautiku jedinečný.
Magion 1 samozřejmě nebyl poslední. Dvojka (nesla přístroje pro měření parametrů plazmatu) se vydala na oběžnou dráhu 28. 9. 1989 spolu s Interkosmosem 24 v rámci programu ACTIVE. Měla hmotnost 65 kg a tvar mnohostěnu. Magion 3 (start 18. 12. 1991)se spolu s Interkosmosem 25 zúčastnil mezinárodního programu APEX, Magion 4 a 5 spolu s Interbolem 1 a 2 programu INTERBALL. Ten se zabýval mechanismy přenosu energie a hmoty mezi Zemí a Sluncem. Praktickým produktem by byla lepší možnost předvídání vlivů Slunce na Zemi. Poslední Magion (s pořadovým číslem 5) se odmlčel pár hodin po startu 29. 8. 1996. Na signály ze Země zareagoval až po dlouhých 20 měsících mlčení. Důvod nebyl nikdy spolehlivě zjištěn, pravděpodobně šlo o poškození solárních panelů sondy.
