Fyzmatik | Vyrobte si lávovou lampu

Lávová lampa sice patří do kategorie svítidel, ale spíše působí jako výborný relaxační či uvolňovací prostředek. Lidé si ji asi nejvíce pořizují jako dekoraci. Lávových lamp je více druhů, ale všechny mají jedno společné – roztavený vosk. V podstavci lampy je žárovka. Na podstavci je skleněná nádoba naplněná vodou nebo olejem a směsí průsvitného vosku a tetrachlormetanu. Mezi nádobou a žárovkou, je svinutý kovový drátek kvůli lepšímu vedení tepla.

Po zapnutí lampy začne žárovka zahřívat kovovou spirálu a dno nádoby s vodou a voskem. Vosk se rozpustí a začne stoupat v nádobě vzhůru. Zde se ochladí a opět klesá dolů. Rozdíl teplot mezi dnem a horní částí nádoby je jen několik stupňů. Vosk v lampě vytváří větší či menší bubliny, spojuje se a trhá se.

Provozní teplota lávových lamp je většinou je kolem 60 °C. Pokud je v lampě příliš silná žárovka, zůstává vosk nahoře, pokud příliš slabá, zůstává dole.

Paradoxem možná je, že lávová lampa je vlastně retro věc a žádný nový vynález. Podle wikipedie ji v 60. letech vynalezl Angličan Edward Craven Walker. V těch letech prý byla velmi oblíbená, ale až v 90. letech 20. století zaznamenala opravdový boom.

No a my si můžeme tu nesvítivou - dekorativní část lampy - vyrobit k demonstračním účelům. Do vhodné nádoby nalijeme trochu barviva (může to být inkoust nebo rozmíchané potravinářské barvivo ve vodě) - to rozhoduje o efektní barvě naší "lampy". Na barvivo nalijeme vrstvu vody a pak vše opatrně zalijeme levným rostlinným olejem (panenský olivový nebude asi ten pravý). Všimneme si také, že se kapaliny při pomalém dolévání oleje příliš nemíchají a olej díky své menší hustotě plave na vodě. Teď přichází ten rozhodující okamžik – vhození vhodné šumivé tabletky (třeba šumivé kalcium) do nádoby. Ta způsobí, že se bublinky uvolněného plynu pohybují směrem vzhůru, promíchává se jak obarvená voda tak i olej. Na částech obarvené kapaliny pozorujeme, jak nabývá takového tvaru, aby obsah jejího povrchu byl co nejmenší a tím byla minimální povrchová energie. Při daném objemu má ze všech geometrických těles právě koule nejmenší obsah povrchu, proto se tvoří především kulaté tvary.