Dnešní mrazivou noc nám opět zpříjemní nádherný obraz Měsíce. Ten dnešní Měsíc bude protentokrát největším v roce 2009 !
Už před 400 lety Johannes Kepler věděl, že lunární oběžná dráha není kruhová, ale eliptická. Náš vesmírný satelit po ní okolo naší planety oběhne za "měsíc" – což je téměř 28 dní. Poznáme však více "druhů" měsíčních oběžných dob podle toho, vzhledem k čemu tuto o dobu měříme. Jiná je vzhledem ke dvěma za sebou následujícími perigei (nejbližší body k Zemi na orbitu), jiná, pokud ji vztahujeme k jarnímu bodu, jiná vzhledem ke Slunci (29,5 dne), hvězdné pozadí, či k průsečníkům oběžné elipsy s ekliptikou. Vzhledem na eliptický tvar oběžné dráhy je Měsíc každý měsíc nejblíže k nám v bodě – v perigeu i v tom nejvzdálenějším – v apogeu. S pomalým stáčením lunární oběžné dráhy (téměř 9 roční doba precesní periody) se mění vzájemný poměr gravitačního působení Země a Slunce. Proto se mění z měsíce na měsíc i vzdálenost apogea (či perigea) a mění se i jeho poloha vzhledem na stabilní hvězdné pozadí.
Zvláštním a známým jevem, který neujde žádnému vnímavému pozorovateli je, že se velikost Měsíce během noci zdánlivě mění. Když je nízko nad obzorem, jeví se nám větší, než když jasně září vysoko na obloze. Zajímavý fenomén opisovali už Číňané v 7. století před naším letopočtem a ve svých spisech ho vzpomíná i Aristoteles (asi 350 r. př.n.l.). Navzdory tomu, že mnozí lidé jsou doposud přesvědčení, že jev má fyzikální podstatu, například že jde o optické zkreslení obrazu atmosférou, není tomu tak. Obraz Měsíce se nám len zdá být větší, než ho vidíme promítnutý v blízkosti objektů ležících na horizontě – stromů, budov a podobně.
Můžete se o tom přesvědčit jednoduchým pokusem – při východu Měsíce si smotejte papír či staré noviny do ruličky tak, aby zorné pole jejich průhledu zabíralo právě Měsíc. Noviny si zalepte a zhruba po třech hodinách se na Měsíc podívejte znovu – bude v průhledu stejně veliký, jako byl v době, kdy se nacházel jen nízko nad obzorem.
Co ale klamem není, je zdeformování Měsíce u obzoru. Vysvětlení je poněkud složitější, ale hlavní vliv na to má zemská atmosféra, která u obzoru připravuje vzdálenému zdroji světla (v případě Měsíce jde pouze o odraz slunečního světla) různé optické překážky. různé