Sopka Mt. Redoubt je vysoká 3108 metrů. Leží asi 170 km jihozápadně od města Anchorage na jihu Aljašky. Poslední její erupce jsou z let 1902, 1922, 1966 a 1989. V roce 1989 se při jejím výbuchu dostal její prach do výšky asi 14 km nad zemský povrch, kde způsoboval vážné problémy letecké dopravě v těchto oblastech.
Letos tato sopka začala svou aktivitu 22. března 2009, kdy se krátce po výbuchu dostal sopečný popel do výšky asi 18 km. Erupci sopky ohlašovaly 4 dny předem seismické otřesy, které v následujících dnech postupně sílily. Výbuchem sopky dokonce roztála část ledovce nedaleko protékající řeky Drift River, jejíž hladina se tak prudce zvedla až o 8 metrů. Konec března přinesl obyvatele nedaleko položených měst (Girdwood) pohromu v podobě padajícího sopečného popelu, který je pro člověka velmi nebezpečný. Při vdechnutí se v plicích zachytí a může člověka i zabít. Při větším objemu totiž v plicích utuhne jako beton. Také jeho hmotnost není zanedbatelná, a tak už při několikacentimetrovém nánosu na střeše domu může zbořit střechu i dům.
K dalšímu uvolnění sopečného prachu přibližně stejného objemu jako při první erupci došlo 27. března. Podle současných pozorování a družicových i leteckých snímků je zřejmé, že se už nyní dostaly do ovzduší stovky tisíců tun sopečného prachu. Oba oblaky se daly vlivem atmosférického proudění do pohybu, větrnými proudy se rozmělňuje a nyní se blíží k Evropě. Ale tady nám jemné částice sopečného prachu v atmosféře mohou připravit pouze nádherné večerní divadlo.
Sopečný prach ze sopky Mt. Redoubt už nyní podle animace z družice ERS-2, konkrétně z kamery GOME-2 (Global Ozone Monitoring Experiment), ukazuje blížící se vlny sopečného prachu k Evropě. Prach z první erupce se blíží nad španělské pobřeží, zatímco prach z druhé výrazné erupce se zatím pohybuje nad severem USA. Proto by pozorovatelé měli zůstat ve střehu každým dnem a zároveň sledovat dění okolo sopky i pohyb prachových mas například právě pomocí animace poskytované v rámci projektu GOME-2: spaceweather.com/...
Na odkrytém západním obzoru tak v nejbližších dnech budeme očekávat, zda se po západu Slunce neobjeví nad obzorem výrazná oranžová nebo narudlá barva. Pokud by byl jev intenzivnější, pak můžeme spatřit i sluneční paprsky zpoza obzoru i v době, kdy Slunce už bude pod obzorem. Před rudými soumraky ze sopky Kasatochi v minulém roce někteří pozorovatelé hlásili, že ještě před západem Slunce se na obzoru objevila výrazná vysoká oblačnost podobná jemným cirrům, která oproti obyčejné oblačnosti měla zvláštní elektricky namodralou barvu.
Také nelze s jistotou předpovědět, kdy sopka řekne své poslední slovo a kolik prachu do atmosféry ještě uvolní. Situaci kolem sopky můžete sledovat zde:..avo.alaska.edu/...
