Ve svých padesáti letech patřil k vlivným politikům a finančníkům předrevoluční Francie. Byl jedním z 28 výběrčích daní a zaujímal vlivné postavení v bance Ferme Générale. Rovněž intervenoval za významné cizince, kteří měli být podle revolučních zákonů vyhoštěni z Francie. Tak zachránil před deportací italského matematika Giuseppe Lodovico Lagrangia známějšího pod francouzským jménem jako Lagrange.
Lavoisier byl obviněn z míchání tabáku se sušenými listy jiných bylin dne 8. května 1794 a v ten samý den byl souzen, shledán vinným a popraven. Žádost o milost zdůvodněná Lavoisierovými vědeckými zásluhami soudce okamžitě zamítl slovy: "Revoluce nepotřebuje ani vědce ani chemiky. Průchod spravedlnosti nesmí být zdržován."
Lagrange následně prohlásil: "Stačila jim chvilka, aby mu usekli hlavu. Než ve Francii vyroste další taková, můžou uběhnout staletí". Po 18 měsících byl Lavoisier rehabilitován. Francouzská vláda vrátila vdově jeho osobní věci s dovětkem: "Vdově po Lavoisierovi, který byl nespravedlivě obviněn."
podle Jaroslava Petra