Nejméně bolestivým vyšetřením u lékaře je měření tlaku krve. To si vyhrnete levý rukáv, posadíte se na židli, položíte volně levé předloktí na stůl a uvolníte se. Lékař přiloží látkovou manžetu a obepíná ji těsně nad loktem. Pak nafukuje manžetu balónkem a přikládá lékařské naslouchátko (fonendoskop) do ohbí paže pod manžetu. Přestane nepumpovávat manžetu a naopak povoluje vypouštěcí ventil. Poslouchá a pozorně sleduje rtuťový manometr. "Sestro, 140 na 90! Tlak máte v pořádku."
Naše krev má viskozitu mírně větší než voda a navíc obsahuje krvinky; její pohyb tepnami a žílami vyžaduje stálý přísun energie. Potřebnou práci koná srdeční sval a nejvyšší tlak v tepnách se objeví při jeho stahu (tlak systolický). Nejnižší (diastolický) tlak odpovídá uvolnění srdečního svalu. Tkáně těla jsou zvnějšku i zevnitř vystaveny atmosférickému tlaku pa. Teprve tlak krve vyšší než atmosférický umožní její pohyb. Měříme v každém případě přetlak. Metoda, kterou známe z ordinace, se nazývá auskultační. Auskultó znamená vyšetřit poslechem.
Manžeta obsahuje vzduchovou komoru, do které lékař balónkem vtlačuje vzduch. Je-li přetlak dostatečně velký, stlačí se tkáně včetně tepny a proudění krve se zastaví. Napouštěcí ventil zůstane dále uzavřen a vypouštěcím ventilem se pomalu odpouští vzduch z manžety. Teď musí lékař pozorně naslouchat: tlak v manžetě klesá až k systolickému tlaku. To už srdce dokáže tepnou protlačit krev a v místě stlačení proudí krev rychleji, vznikají víry a slyšitelné šelesty, tzv. Korotkovovy zvuky. Tak jako voda v přivřeném ventilu, tak se i krev ozve šumem. Připojený rtuťový manometr ukazuje právě systolický tlak. Další pokles tlaku v manžetě znamená, že se tepna stlačuje méně a méně. Jestliže šum právě vymizel, je tlak v manžetě roven nejnižšímu tlaku v tepně a lékař čte na manometru tlak diastolický.
Měření vyžaduje zkušenost, ticho a dobrý sluch. Také musíte mít manžetu a paži ve správné výši, na úrovni srdce, jinak se měřené hodnoty zvětší nebo zmenší o hydrostatický tlak.
podle Josefa Hubeňáka