Termoska je zlidovělé označení pro vakuem izolovanou nádobu. Název vznikl v roce 1904 z označení německé firmy Thermos GmbH, která tyto nádoby začala vyrábět. Termoska je tedy uzavíratelná nádoba s dvojitými stěnami mezi nimiž je vysát vzduch - je tam vakuum. Němec Reinhold Burger pak v roce 1907 patentoval v USA "termosku" s korkovým uzávěrem. Do historie se zapsal i Clyde J. Coleman se svým patentem na výrobu termosky z roku 1913, Pravdou je, že žádný z více než 80 patentů až do roku 2007 neřešil problém izolace víka. Ztráty víkem jsou totiž dány poměrem ploch víko/plocha termosky a efektivních izolačních odporů.
Teplo se šíří zářením nejenom ve vzduchu a plynech, ale také ve vakuu. To je velkou nevýhodou všech vakuových termosek, kde je vrstva vakua oddělující obsah termosky od okolí. Tím, že tam není žádná hmota (je to vlastně prázdný prostor), nedochází k přenosu tepla vedením ale pouze zářením, což teplejší obsah termosky může postupně ochlazovat.
Nyní fyzici ze Stanfordovy univerzity v USA spočítali, že krystaly používané ve fotonice mohou blokovat únik tepla dokonce daleko účinněji než ideální vakuum. Jak by místo vakua fungovaly fotonické krystaly? Když tyto krystaly dokáží blokovat úzké frekvenční oblasti světla nemohly by fungovat stejně pro infračervené záření, které vyzařují teplé objekty? K analýze problému použili fyzikální statistiku. Vzali v úvahu vlastnosti krystalů na všech frekvencích a došli k překvapivému závěru. Že jejich tepelná vodivost nezávisí na tloušťce jednotlivých vrstev, které tvoří fotonický krystal, ale pouze na tom, jak rychle se šíří světlo ve vrstvách krystalů, tedy na indexu lomu pevné látky.
Aplikace na sebe nenechají dlouho čekat, vždyť kvalitní termosky nepotřebují pouze běžní uživatelé, ale jejich využití ve výzkumu (např. CERN) či průmyslu je obrovské.