Rosa patří mezi jednu z forem vodních srážek. Jsou to malé vodní kapky, které se objevují na povrchu předmětu ve večerních a nočních hodinách za jasných, málo větrných nocí a trvá až do ranních hodin. Při těchto podmínkách se povrch výrazně ochlazuje a od něj se ochlazuje i okolní vzduch. Rosa vzniká tehdy, pokud je teplota povrchu nějakého předmětu menší, než je rosný bod okolního vzduchu. Vodní pára obsažená ve vzduchu se tak začne srážet v podobě kapek na povrchu chladného předmětu. Ke kondenzaci vodních par tedy dochází při ochlazování zemského povrchu za jasných, bezvětrných nocí, kdy teplo ze zemského povrchu uniká zářením do kosmu. Velmi intenzivně se takto ochlazují kovové předměty, sklo a hlavně listy rostlin. Pomalu se ochlazuje např. suchá tráva a suché dřevo. Rosa nevzniká například pod stromy, protože ty svou korunou zabraňují vyzařování tepla z půdy směrem vzhůru do vyšších vrstev atmosféry. Pod korunami stromů je tudíž tepleji a vodní pára pod nimi nekondenzuje. Stejně tak rosa nevzniká za větrných nocí, protože vítr podporuje odpařování takto případně zkondenzované vodní páry.
K pochopení mechanismu vzniku rosy je potřeba vysvětlit, že vzduch může za dané teploty pojmout jen určité množství vodní páry. Množství páry závisí na teplotě. Čím je vzduch teplejší, tím může obsahovat více páry. Pokud se vzduch ochladí na teplotu rosného bodu, přebytečná vodní pára v něm začne kondenzovat do kapiček a usazovat se na chladném povrchu.
Měření množství rosy je poměrně obtížné. Přístroje k tomu používané se nazývají drosometry, česky rosoměry. Rosoměry fungují na hmotnostním nebo vizuálním principu. Při hmotnostním měření se množství vzniklé rosy určuje vážením. Vizuální princip spočívá v porovnávání rosy zkondenzované na rosoměrných destičkách se stupnicí standardních fotografií orosených povrchů.
V našich zeměpisných šířkách může za jednu noc vzniknout 0,1 až 0,3 mm rosy, v ročním úhrnu to činí přibližně 10 až 20 mm. Největší množství rosy se tvoří ve vlhkém vzduchu při vysoké teplotě rosného bodu. V tropech může rosa přinést více než 2 mm srážek denně.
Rosa bývá často zdrojem vody pro mnohé živočichy. V extrémních podmínkách, jako jsou velehory či pouště je zdrojem vody i pro člověka. Existují místa na světě, kde se voda získává jen kondenzací ze vzdušné vlhkosti.
V poušti Atacama existuje dokonce místo, kde ještě nikdy v historii (tedy od 16. století, kdy přišli Španělé a začaly se vést záznamy) nebyl zaznamenán déšť! Srážky tu však přesto nejsou nulové, protože v určité nadmořské výšce se sráží vzdušná vlhkost. Tato mlžná vrstva se zpravidla drží kolem 300 -