Dnes 23. ledna 2010  uplynulo 80 let od okamžiku, kdy americký astronom Clyde William Tombaugh poprvé vyfotografoval Pluto. Tombaugh se pokusil objevit devátou planetu pomocí tzv. blinkmikroskopu. Pokud mu to počasí dovolovalo, tak každou jasnou noc pořídil sérii snímků určitých úseků oblohy. Po několika dnech se na stejná místa vrátil a nové snímky porovnal se starými. Vzhledem k "nepohyblivému" hvězdnému pozadí hledal objekt ze sluneční soustavy, který se pohybuje. Tombaugh zachytil Pluto na fotografii poprvé 23. ledna 1930 a podruhé až  29. ledna, když fotografoval oblast poblíž hvězdy d Geminorum v souhvězdí Blíženců.

Webová stránka Astronomy Picture of the Day (Astronomický snímek dne), kterou také časem přebírá český server www.astro.cz uveřejnila novou fascinující představu cesty nám dosud známým vesmírem. Naše cesta začíná nad pohořím Himaláje, odkud postupně zvyšujeme svoji rychlost směrem do vesmíru. Cestou pozorujeme umělé družice Země a jejich trajektorie, postupně vidíme dráhy planet v naší sluneční soustavě, kterou záhy opouštíme. Naše Slunce je čím dál tím drobnějším bodem v nepředstavitelně velikém vesmíru.

Povrch planety Mars nás stále něčím překvapuje. Z proslulé fotografie "lidské tváře na Marsu" se při podrobnějším zkoumání dalekohledy stala jen úžasná hra světla a stínů dopadajících na povrch planety. Nejnovější raritou jsou nyní křoviny a stromy rostoucí na Marsu. Snímky z kamery HiRISE  zaslala na Zemi americká orbitální družice Marsu -Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) a následně byly publikovány v lednovém čísle časopisu Icarus.V okolí severního pólu Marsu jsou z fotografií vidět stromořadí a pásy křovin vyrůstající na hřebenech růžovobílých dun. Bohužel se však nejedná o skutečné dřeviny a stromy, ale o zajímavý optický klam pozorovaný z výšky 200 km nad povrchem Marsu.

Nad územím střední Afriky, Indického oceánu, Indií a Čínou se včera odehrálo nejdelší prstencové zatmění v 21. století. Při tomto úkazu trvajícím v plné fázi 11 minut a 8 sekund zakryl Měsíc sluneční kotouč téměř v 96% jeho průměru. Částečně pozorovatelné mohlo být 6:14 hod i na území východní Moravy, Slovenska a dále na východ. Malá výška slunce nad východním obzorem a počasí tomu však nepřály.

Další útok z vesmíru se dnes chystá na naši Zemi.  Asi ve 13:16 hodin proletí kolem Země malá planetka 2010 AL30. Proletí ve vzdálenosti asi 125 000 km od Země, což je za posledních 100 let nejmenší vzdálenost průletu. Připomínám, že současná přibližná vzdálenost mezi Zemí a Měsícem  je kolem 400 000 km. Těleso objevil systém dalekohledů GEODSS  v Lincolnově observatoři v Novém Mexiku v USA 10. ledna. Planetka nás zřejmě neohrozí - to by už byl jiný poprask! Pokud by se přece jenom dostala do střetu se zemskou atmosférou, tak by se v ní zřejmě rozpadla a na povrch Země by mohly dopadnout pouze malé úlomky.

Pokud ještě nemáte kalendář na rok 2010, pak si jeden pěkný můžete stáhnout ze stránky: https://marsrover.nasa.gov/home/calendar/MER-2009-2010-calendar.pdf Potěší vás jistě obrázky pořízené robotnickými vozítky na Marsu. Robotická vozítka na Marsu letos slaví už 6 let svého aktivního působení. Nejdříve hladce přistál 3. ledna  2004 v kráteru Gusev robot Spirit a později 24. ledna  na planině Meridiani robot Oportunity. Svou plánovanou životnost a to 3 měsíce, již dávno překonala a za dobu své činnosti objevila spoustu zajímavých informací.

Při příležitosti výročí pádu jednoho z významných meteoritů posledních desetiletí,  jsem nalezl i oficiální seznam meteoritů spadlých na území ČR. A teď k astronomickému výročí. Dne 6. ledna 1985 po prolétnutí oslnivého bolidu nad Argentinou, dopadl v oblasti Estancion La Criolla  meteorit. Dopadnutí tohoto meteoritu provázely značné zvukové efekty a velký kamenný déšť. Kameny byly následně sbírány v oblasti o rozloze 7 x 10 km. Uvádělo se, že celková hmotnost spadnutého materiálu byla minimálně 35 kg.

Už v sobotu 2. ledna 2010 odpoledne  mi na mobil přišlo upozornění, že je možné pozorovat pád komety do Slunce. Pochopitelně ne na obloze (navíc bylo zataženo), ale na kamerách koronografu LASCO 3 a později na LASCO 2. A skutečně výrazně pohybující se objekt, směřující na kamerách zleva dole směrem ke Slunci, byla letící kometa. Tato kometa byla spatřena 2.ledna australským amatérským astronomem Alanem Watsonem

Dnešním dnem nekončí jen rok 2009, ale také Mezinárodní rok astronomie. Místo ohňostroje si však pro nás příroda připravila dnešní částečné zatmění Měsíce. Nebude nikterak velké -pouze osmiprocentní a pokud bude jasno, mohlo by nám pozorování tohoto úkazu zpříjemnit čekání na poslední hodiny letošního roku.