Vědci obvykle komunikují s umělými družicemi prostřednictvím radiových vln. Nyní však americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ověřil spojení s lunární družicí Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) prostřednictvím laserového přenosu dat. Družice LRO je totiž vybavena laserovým přijímačem. Signál ze Země putoval na vzdálenost 384 400 km a nesl s sebou data slavného obrazu Leonarda da Vinci.
Podle serveru earthsky.org proletí 15. února 2013 kolem Země ve vzdálenosti 28 000 km od ní asteroid 2012 DA14. Vesmírná skála o průměru 46 metrů a hmotnosti kolem 130 000 tun proletí mezi Zemí a Měsícem, oblastí, kde se dnes nacházejí geostacionární družice. Kdyby se setkal se Zemí, uvolnila by se energie řádově 2,4 megatun TNT, která by mohla zničit rozsáhlou oblast. Naštěstí by se tak nemělo stát, dokonce by neměl být na obloze vidět ani pouhým okem.
Americký vesmírný program skomírá na nedostatku finančních prostředků. Odvážné plány, jako navštívit znovu s lidskou posádkou Měsíc, případně letět s ní k vybrané planetce nebo na Mars se v dalším bližším časovém výhledu stávají utopií. A tak se oprašují staré myšlenky – jako například vytvořit z malé planetky satelit našeho Měsíce. K čemu by to bylo dobré?
Astronomické úkazy nezahálejí ani na samém počátku roku 2013. Ve čtvrtek 3. ledna nás čeká maximum jednoho z největších meteorických rojů - Kvadrantid. Svůj název získal původně od radiantu tohoto roje, ze kterého meteory zdánlivě vyletují. Ten se dříve nacházel v souhvězdí Zední Kvadrant, které však bylo před 90 lety zrušeno Mezinárodní astronomickou unií. Dnes tedy meteory vylétávají z oblohy v oblasti mezi souhvězdím Pastýře a ojí Velkého Vozu.
Merkur je planetou s největšími teplotními rozdíly ve sluneční soustavě. Rozdíly dosahují hodnot až 700 °C. Na polokouli přivrácené ke Slunci může teplota vystoupit na 430 °C a na odvrácené polokouli by teploměr ukázal teplotu až −180 °C. Příčinou tak vysokých teplotních rozdílů je nepřítomnost atmosféry. Je neuvěřitelné, že se zde mohou nacházet velké zásoby vodního ledu.
Dnešní podvečerní východ Měsíce bude ve znamení končícího polostínového zatmění. Měsíc vychází několik minut po 16. hodině na severovýchodním obzoru a je ve fázi úplňku. Jeho levá horní část by za ideálních pozorovacích podmínek měla být ztmavnutá.
Předpoklady astronomů o tom, že vesmírem se mohou volně pohybovat objekty připomínající planety (Free-floating planets), se nyní potvrdily. Tyto objekty nejsou vázány k nějaké konkrétní hvězdě, netvoří tedy její pomyslnou "sluneční soustavu" a nepatří také do kategorie hvězdných hnědých trpaslíků.
Přírodní rezervace plná nálezů meteoritů se nachází v Polsku na severním okraji města Poznaň. Má název Morasko a vyskytuje se v ní několik mohutných kráterů, vzniklých dopadem větších meteoritů na zemský povrch. Překvapující nález však našli hledači meteoritů teprve nedávno. Je to jeden z největších meteoritů, který byl nalezen v oblasti střední Evropy.
Pro ranní ptáčata, která vstávají brzy ráno, se nabízí pozorování dalšího z podzimních meteorických rojů – Orionid. Letošní maximum tohoto roje připadá na neděli 21. října mezi 2. a 6. hodinou ranní. Podle svého značení zdánlivě vylétávají meteory ze souhvězdí Orion, který vychází až po půlnoci. Meteory by měly směřovat z radiantu ležícího v horní části souhvězdí – vlevo nahoře od výrazné hvězdy Betelgeuse v rameni Orionu
Morseova abeceda se listopadu znovu dostane do pozornosti těch, kteří ji neznají a budou jí chtít porozumět. Z oběžné dráhy kolem Země budou totiž za jasných nočních obloh okem pozorovatelné barevné blikající signály. Nebudou je vysílat mimozemšťané, ale japonský minisatelit Niwaka.