Velkou pomůckou astronomů se poslední dobou stávají  kamery, které mají řidiči nainstalované ve svých vozech. Zaznamenávají si často dopravní situace a v případě nehody mohou mít na své straně vhodný důkazní materiál. Jinou otázkou však v našem "právním" státě zůstává jeho právní využití, neboť  kamera data zaznamenává a tedy by měla její instalace podléhat i hlášení Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ovšem, pokud si zaznamenáte během své cesty například dráhu letícího meteoru, může být tento záznam cenným důkazním materiálem pro lovce meteorů s rodokmenem. A tak se možná stane i v případě posledního zaznamenaného meteoru nad Maďarskem či východním Slovenskem.

Po zatmění Slunce by mělo při nejbližším úplňku proběhnout zatmění Měsíce. U nás se tak díky nebeské geometrii zúčastněných těles nestalo a tak tento úkaz mohli pozorovat v sobotu 4. dubna 2015 obyvatelé západní části USA, oblasti Tichého oceánu až po Indonésii. Pozorovat je bylo možné na několika internetových stránkách pohodlně online,  a pokud jste to nestihli, pak je tady časosběrné video.

Jen aby bylo jasno či polojasno, nezbývá než si přát,  během dopoledne 20. března 2015. Po dlouhé době je tu opět příležitost sledovat z území České republiky částečné zatmění Slunce. Měsíci by se mělo podařit zakrýt až 73 procent slunečního disku. Bude se jednat o největší zatmění Slunce viditelné nad Českou republikou až do roku 2026.

Po několika dnech naprosto zatažené noční oblohy nastává i v ČR možnost sledovat na vlastní oči kometu C/2014 Q2 známou pod označení Lovejoy.  Kometu objevil australský amatérský astronom Terry Lovejoy 17. srpna 2014. Je to už jeho čtvrtá kometa, ale zdá se, že by mohla být výjimečná. Zpočátku měla jasnost 14,8 magnitudy a vypadalo to, že nebude nijak výrazným objektem noční oblohy. Její trajektorie je navíc kolmá k dráze naší Země, což bylo důvodem, že ještě koncem loňského roku byla dobře vidět pouze na jižní polokouli. V těchto dnech si to však začíná frčet přímo nad našimi hlavami.

V úterý 9. 12. 2014 v 16 hodin 16 minut a 46 sekund rozzářil oblohu nad východní částí České republiky velmi jasný meteor – bolid. Zaznamenaly jej, letící směrem od Opavy, čtyři automatické celooblohové kamery na stanicích české části Evropské bolidové sítě.  Úlomky bolidu dopadly na Českomoravskou vysočinu, kam se jej zatím neúspěšně vydali hledat pracovníci Astronomického ústavu. Protože předpokládané místo dopadu meteoritu leží v členitém lesním terénu, žádají astronomové o pomoc při jeho nalezení.

Po 10 letech putování dnes 12. 11. 2014  završí sonda Rosetta  svou misi ke kometě Čurjumov-Gerasimenko/ 67P. Poprvé v historii kosmonautiky bude na kometě vysazen přístroj vyrobený lidmi – modul Philae. Ten se v případě úspěšného přistání dokonce zavrtá do jejího povrchu do hloubky čtvrt metru a poskytne lidstvu analýzu chemických prvků obsažených ve zkoumaném vzorku.

Časopis Science uveřejnil zprávu, že v kosmickém prachu, který zachytila v roce 2006 sonda Stardust a přinesla zpět na Zemi, se nacházelo sedm zrnek mezihvězdného prachu. Sonda Stardust byla v roce 1999 vyslána NASA ke kometě 81P/Wild-2, aby při průletu její kómou, z ní zachytila kolektorem velikosti tenisové rakety vzorky prachu. Od srpna do prosince 2002 pak pokračovala sonda ve sběru mezihvězdného prachu do dalšího kolektoru. Během 195 dní sonda lapila zmiňované částice pocházející z oblasti mimo sluneční soustavu.

Nedělní večer bude ve znamení velkého úplňku. Přirozený satelit naší Země - Měsíc, dnes bude v 19 hodin 44 minut na své trajektorii kolem Země k ní poměrně nejblíže – "jen 356 896 km" a navíc bude  ve 20 hodin a 9 minut ve fázi úplňku. To pro pozorovatele ze Země znamená, že jeho průměr bude asi o 14 % větší, než bývá obvyklé a jeho svit bude asi o 30 % větší.

Náš vesmírný souputník Měsíc není zdrojem světla, odráží k nám světlo dopadající na něj ze Slunce. Podle toho, jak velká část Měsíce je Sluncem osvětlena, rozlišujeme z povrchu Země měsíční fáze. Někdy také bývá při jasné obloze pozorovatelný i jeho neosvětlený kousek. Je to působeno osvětlením Měsíce odrazem světla od Země. Tento jev zvaný popelavý svit, vysvětlil už Leonardo da Vinci. Na Měsíci jsou však také místa, kam se Slunce celou dobu nepodívá nebo naopak je permanentně ozařuje.

Obrovská bouře v horních vrstvách atmosféry Jupiteru, známá jako Velká rudá skvrna, je dalekohledy zkoumána už přes 340 let. Poprvé ji pozoroval v roce 1665 francouzský astronom italského původu Giovanni Cassini. Jde o obrovský hurikán – anticyklónu, která se otáčí v opačném smyslu jako planeta. Při jejím sledování lidstvem, byly v minulosti pozorovány změny tvaru, barvy a v posledních letech i patrná změna velikosti.  Skvrna se uplynulých desetiletích výrazně zmenšila .