Zdá se, že některé teorie o vzniku Měsíce bude nutné poopravit. Připomeňme si ty nejznámější. Podle jedné z nich byl Měsíc zachycen Zemí, podle další vznikl odtržením  části hmoty rychle rotující Země v jejím raném stadiu. Doposud nejuznávanější teorii o srážce Země s planetesimálou velikosti Marsu má nyní velkou vadu na kráse. Při této srážce se na oběžné dráze kolem Země zformovaly odtržené kousky obou těles díky silné gravitaci do tvaru koule a tak vznikl Měsíc. To by ale znamenalo, že se při této srážce veškerá voda, kterou měsíční hornina obsahovala, při extrémně vysoké teplotě provázející tento střet, vypařila do vesmíru. Výzkumy však říkají něco jiného.

Haumea byla objevena v roce 2004 jako pátá trpasličí planeta. Je nazvána podle havajské bohyně zrození a má dva měsíce Haumea I Hi´iaka a  Haumea II Namaka.Tento vesmírný útvar je natolik šišatý, že připomíná ragbyový míč pokrytý ledem. Dá se popsat jako elipsoid, jehož hlavní osa je dvojnásobně delší než ta kratší. Rotuje kolem své osy  největší rychlostí hydrostaticky rovnovážného tělesa ve sluneční soustavě a to jednou za 4 hodiny.  

Nestává se každý den, že by padající meteorit trefil při svém dopadu budovu nebo automobil. Zatímco v případě automobilu se jej právě díky poškození meteoritem podařilo majitelce prodat dokonce se ziskem, v případě poškozeného domu lze prodat alespoň příběh meteoritu. Tak se to stalo nedávno v Polsku, kde byl zaznamenán první letošní dopad meteoritu na dům.

Občas se na internetových stránkách objeví velmi zajímavé a názorné simulace, jakou je například ta na stránce: https://veda.sme.sk/planety/.

Kdo by to byl řekl, že astrofyzikové budou tak vynalézaví při hledání planet (exoplanet) mimo náš solární systém. Samotné objevování těchto objektů je zcela mimo chápání laické veřejnosti, která na obloze nedokáže odlišit planetu od hvězdy. S novým nápadem přišel americký astronom Jonathan Nichols z Univerzity v Leicesteru.

Během celého května nás čeká na obloze nádherné planetární divadlo. Pokud bude přát počasí, tak v přímém přenosu můžete sledovat jedinečné seskupení planet za několik posledních  desetiletí. Pouhým okem viditelné planety Merkur, Venuše, Mars a Jupiter se budou nacházet brzy ráno před východem Slunce velmi nízko nad jižním obzorem. K ideálnímu pozorování je však vhodné použít alespoň lovecký triedr.

To, co na obrázku vypadá jako malovaná velikonoční vajíčka s malými fleky na skořápce jsou ve skutečnosti mateřské hvězdy, před kterými se producírují jejich planety. Pátrá po nich už od roku 2009 družice Kepler. Během  období 3 a půl roku má pozorovat nepřetržitě 100 000 vybraných hvězd z bohatého hvězdného pole v souhvězdí Labutě.  

Hvězdy si obvykle spojujeme s rozžhavenými oslnivě svítícími objekty ve vesmíru. Představu o nich si budujeme podle naší životodárné hvězdy - Slunce. Jenže i mezi hvězdami se najdou poměrně chladné objekty připomínající spíše mírně rozžhavené planety. Jsou to hnědí trpaslíci. A právě nově objevený hnědý trpaslík se nyní stal dosud nejchladnější hvězdou ve známém vesmíru o teplotě pouhých 100°C.

Fotografií Merkuru není mnoho. Drtivou většinu z nich pořídila sonda Mariner 10, která kolem prolétla v letech 1974 a 1975. Na další obrazové informace jsme si museli počkat až do ledna roku 2008, kdy se kolem Merkuru mihla poprvé americká sonda Messenger. Opakovaně pak kolem něj prolétla v říjnu 2008 a v září 2009 a nyní byla navedena na jeho oběžnou dráhu. Stala se tak na dobu jednoho roku první umělou družicí Merkuru.

Dnes  už od 00 h 20 min SEČ máme astronomické jaro. Dnešní den nastává rovnodennost. To znamená, že 12 hodinová délka noci je stejná jako je délka dne. Slunce dnes vstoupilo do znamení Berana a začíná se postupně vracet  k nám na severní polokouli. Den se prodlužuje až do letního slunovratu, kdy bude dvakrát delší než noc. Víte, že letošní rok je pro nás posledním rokem, kdy nám jaro začíná 21. března?