Celá životní dráha hvězdy závisí na její hmotnosti. Hmotnost určuje, jakou silou tlačí vnější vrstvy hvězdy na její nitro. Dokud probíhají jaderné reakce, je v nitru hvězdy tlak udržován vysokou teplotou. Když reakce ustanou,

Naše Galaxie, zvaná též Mléčná dráha nemá podle posledních pozorování vědců 4 hlavní ramena, ale pouze ramena dvě. Mléčná dráha patří mezi spirální galaxie s příčkou uvnitř, a to jak vypadá na obrázku není zas tak jednoduché znázornit. Musíme si

Tak nám dnes 21. června 2008 začalo astronomické léto. Přesný začátek nastal krátce po půlnoci, v 1 hodinu 59 minut a 23 sekund letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhlo Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu,

Nabízím další z výborných přednášek, tentokráte popularizátora vědy Petra Kulhánka o posledních stadiích hvězd s příznačným názvem Hvězdné rakve. Dozvíte se zde hodně zajímavého a hlavně nového z oblasti výzkumu bílých trpaslíků, neutronových hvězd

Sotva jsme si zvykli na to, že Pluto má místo jednoho měsíce (Charon) i další (Nix, Hydra) museli jsme Pluto vyškrtnout z planet a zařadit je mezi trpasličí planety. Vše je teď zase jinak – na scénu příchází plutoidy.

Sonda Phoenix odstartovala loni v srpnu a přistála v neděli 25. 5. 2008 na Marsu. Přistávací manévr trval 7 minut a od přistání předchozích tří průzkumných sond se lišil absencí "airbagů", díky kterým sondy po planetě

Letní slunovrat nastane 21. června ve 2 hodiny a 59 minut středoevropského letního času a začne astronomické léto. Od tohoto okamžiku se začne den opět zkracovat a noc prodlužovat. Pro všechny zájemce o pozorování noční oblohy to znamená, že takřka po celý červen nenastane astronomická noc. Slunce se vůbec nedostane tak hluboko pod obzor, aby astronomický soumrak v astronomickou noc vůbec přešel. V praxi to znamená, že obloha v noci nebude příliš tmavá a některé slabé mlhavé objekty na této relativně jasné obloze nebudou dobře pozorovatelné.

Přesto však na noční obloze uvidíme mnoho zajímavého:

Není to tak dávno, co se ve škole učilo o Jupiterově Velké rudé skvrně. Je pozorována přes 300 let a jedná se o velký vířící bouřkový systém, co do velikosti je dvojnásobným průměrem planety Země. Jenže v roce 2006 se objevila skvrna druhá a vrcholem chování Jupitera je třetí

Každoroční superpřednáška našeho nejlepšího popularizátora astrofyziky je v různých formátech a velikostech volně ke stažení. Doporučuji verzi MP3 nebo video do mobilu. Přednáška přehledně popisuje největší objevy v astrofyzice za uplynulý rok 2007.

RNDr. Jiří Grygar, CSc.,