Tajemství trpasličí planety Pluto jsou nyní postupně odhalována. Od roku 1930, kdy byl objeven americkým astronomem Clydem Tombaughem jako 9. planeta sluneční soustavy, se jeho podobizna zpočátku měnila velmi pomalu. Na astronomických snímcích byl Pluto zachycen snad už v roce 1909 na Yerkesově observatoři ve Williams Bay ve Wisconsinu jako nenápadný bod. Teprve s rozvojem počítačové techniky byla vytvářena mapa jeho povrchu z pozorování přechodů jeho měsíce Charonu přes jeho povrch. Další obrazy povrchu Pluta přineslo složení mnoha snímků Hubbleova dalekohledu. Teprve až sonda New Horizons, která nedávno kolem něj prolétla, přinesla jeho detailnější tvář.

Dnes 14. července 2015 ve 13:50 hodin si to prosviští sonda New Horizons (Nové obzory) na své dráze nejblíže kolem trpasličí planety Pluto. Na Plutu nepřistane, ani nezaparkuje na jeho oběžné dráze, ale pouze proletí ve vzdálenosti 12 500 km. Přesto je to největší událost astronomické sezóny. Však se na ni sonda připravovala dlouhých 9 let a na její snímky Pluta se od průletu sond Voyager 1 a 2 těší snad všichni. Jenže dnes se jich ještě nedočkáme.

Když 11. listopadu 2014 přistál modul Philae na kometě Čurjumov–Gerasimenko, šlo o velký úspěch Evropské vesmírné agentury. Modul se odpojil od sondy Rosetta a při dopadu na povrch komety se jej nepodařilo hned napoprvé udržet na povrchu. Po dvojím přeskočení se nakonec usadil na nepříliš vhodném místě.  Modul se pak po 60 hodinách od dosednutí odmlčel a s napětím se očekávalo, zda časem neobnoví spojení se Zemí. To se podařilo! V sobotu 13. 6. 2015 modul v průběhu 85 sekundového spojení kontaktoval Zemi.

Velkou pomůckou astronomů se poslední dobou stávají  kamery, které mají řidiči nainstalované ve svých vozech. Zaznamenávají si často dopravní situace a v případě nehody mohou mít na své straně vhodný důkazní materiál. Jinou otázkou však v našem "právním" státě zůstává jeho právní využití, neboť  kamera data zaznamenává a tedy by měla její instalace podléhat i hlášení Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ovšem, pokud si zaznamenáte během své cesty například dráhu letícího meteoru, může být tento záznam cenným důkazním materiálem pro lovce meteorů s rodokmenem. A tak se možná stane i v případě posledního zaznamenaného meteoru nad Maďarskem či východním Slovenskem.

Po zatmění Slunce by mělo při nejbližším úplňku proběhnout zatmění Měsíce. U nás se tak díky nebeské geometrii zúčastněných těles nestalo a tak tento úkaz mohli pozorovat v sobotu 4. dubna 2015 obyvatelé západní části USA, oblasti Tichého oceánu až po Indonésii. Pozorovat je bylo možné na několika internetových stránkách pohodlně online,  a pokud jste to nestihli, pak je tady časosběrné video.

Jen aby bylo jasno či polojasno, nezbývá než si přát,  během dopoledne 20. března 2015. Po dlouhé době je tu opět příležitost sledovat z území České republiky částečné zatmění Slunce. Měsíci by se mělo podařit zakrýt až 73 procent slunečního disku. Bude se jednat o největší zatmění Slunce viditelné nad Českou republikou až do roku 2026.

Po několika dnech naprosto zatažené noční oblohy nastává i v ČR možnost sledovat na vlastní oči kometu C/2014 Q2 známou pod označení Lovejoy.  Kometu objevil australský amatérský astronom Terry Lovejoy 17. srpna 2014. Je to už jeho čtvrtá kometa, ale zdá se, že by mohla být výjimečná. Zpočátku měla jasnost 14,8 magnitudy a vypadalo to, že nebude nijak výrazným objektem noční oblohy. Její trajektorie je navíc kolmá k dráze naší Země, což bylo důvodem, že ještě koncem loňského roku byla dobře vidět pouze na jižní polokouli. V těchto dnech si to však začíná frčet přímo nad našimi hlavami.

V úterý 9. 12. 2014 v 16 hodin 16 minut a 46 sekund rozzářil oblohu nad východní částí České republiky velmi jasný meteor – bolid. Zaznamenaly jej, letící směrem od Opavy, čtyři automatické celooblohové kamery na stanicích české části Evropské bolidové sítě.  Úlomky bolidu dopadly na Českomoravskou vysočinu, kam se jej zatím neúspěšně vydali hledat pracovníci Astronomického ústavu. Protože předpokládané místo dopadu meteoritu leží v členitém lesním terénu, žádají astronomové o pomoc při jeho nalezení.

Po 10 letech putování dnes 12. 11. 2014  završí sonda Rosetta  svou misi ke kometě Čurjumov-Gerasimenko/ 67P. Poprvé v historii kosmonautiky bude na kometě vysazen přístroj vyrobený lidmi – modul Philae. Ten se v případě úspěšného přistání dokonce zavrtá do jejího povrchu do hloubky čtvrt metru a poskytne lidstvu analýzu chemických prvků obsažených ve zkoumaném vzorku.

Časopis Science uveřejnil zprávu, že v kosmickém prachu, který zachytila v roce 2006 sonda Stardust a přinesla zpět na Zemi, se nacházelo sedm zrnek mezihvězdného prachu. Sonda Stardust byla v roce 1999 vyslána NASA ke kometě 81P/Wild-2, aby při průletu její kómou, z ní zachytila kolektorem velikosti tenisové rakety vzorky prachu. Od srpna do prosince 2002 pak pokračovala sonda ve sběru mezihvězdného prachu do dalšího kolektoru. Během 195 dní sonda lapila zmiňované částice pocházející z oblasti mimo sluneční soustavu.