Patrně největší letošní astronomickou událostí pro pozorovatele v České republice je přechod planety Merkur přes sluneční kotouč. Dojde k němu v pondělí 9. května odpoledne, kdy nejmenší planeta sluneční soustavy Merkur, zamíří při svém oběhu kolem Slunce právě mezi tuto hvězdu a Zemi. Přitom jako černá tečka zakryje velmi malou část slunečního povrchu. Astronomové u nás na tuto událost čekají od posledního přechodu dne 7. května 2003 a připravují celou řadu akcí spojených s pozorováním tohoto úkazu.

Zatím poslední úplné zatmění Slunce proběhlo 8. března 2016 především nad úzkým pruhem ostrovů  Sumatra, Borneo, Sulawesi, Ternate a Halmahera v Indonésii. Úkaz měl nastat během ranních a dopoledních hodin na území poblíž rovníku. To jsou oblasti, kde se v této roční době dala očekávat velká oblačnost, doprovázená často vydatnými srážkami. Navíc se úplná sluneční zatmění poslední dobou stávají středem pozornosti mnoha turistů, fotografů a astronomických fanatiků. Mnohé atraktivní destinace k pozorování byly již dva roky před úkazem beznadějně vyprodány. A tak se někteří nadšenci zaměřují i na možnosti pozorování, které jsou méně známé a vyhledávané.

Během dnešní noci ze 14. prosince na 15. prosince 2015 nás čeká velká noční podívaná. Noční oblohou si to budou svištět částice meteorického roje Geminidy. Pokud bude jasná obloha, pak letošní pozorování "padajících" hvězd by mělo mít ideální podmínky.  Pozorování totiž letos neruší svit Měsíce, který ve fázi 3 dny po novu zapadá už večer. Během celé noci můžete napočítat za ideálních podmínek až tisíc skutečně zářivých meteorů.

Když NASA v neděli 27. 9. 2015 zveřejnila pozvánku na svou tiskovku s názvem "Tajemství Marsu rozluštěno" vyrojilo se hned několik spekulací. Od objevu mimozemské civilizace, přes objev mikrobiálního života až po důkazy tekoucí vody. Tekoucí vody? Na Marsu, kde se celou dobu věřilo, že zde voda díky nízkému tlaku v atmosféře nemůže existovat v tekuté formě?  A přece je to pravda.

Prodloužený víkend vyvrcholí  v pondělí 28. 9. 2015 úplným zatměním Měsíce. Museli jsme si na ně počkat téměř 4 roky a tak doufám, že tentokrát bude počasí příznivé a budeme si je vychutnávat po celou jeho dobu trvání.  A to by mělo být více než hodinu.  Tak si nezapomeňte brzy ráno přivstat.

Nebývale teplé letní noci s minimem oblačnosti můžete letos strávit pozorováním meteorického roje Perseid. Pozůstatky rozpadlé komety Swift-Tuttle v podobě prachových částic, již týden zdánlivě vylétávají ze souhvězdí Persea, aby při vstupu do zemské atmosféry za sebou zanechaly světelnou stopu. Maximum letošního roje však nastává v noci ze 12. na 13. srpna 2015.

Zklamání pozorovatelů "modrého Měsíce" v tom, že vlastně modrým nebyl, může být nyní nahrazeno mnohem zajímavějším úkazem. Také tvůrci konspiračních teorií o základnách mimozemšťanů na odvrácené straně Měsíce mohou být zklamáni. Americký satelit DSCOVR ze vzdálenosti 1,6 miliónu kilometrů pořídil svou kamerou EPIC (Earth Polychromatic Imaging Camera) další unikátní záběry Země, kterak před ní přechází odvrácená strana Měsíce.  Nejsou na ní patrné žádné základny.

Tajemství trpasličí planety Pluto jsou nyní postupně odhalována. Od roku 1930, kdy byl objeven americkým astronomem Clydem Tombaughem jako 9. planeta sluneční soustavy, se jeho podobizna zpočátku měnila velmi pomalu. Na astronomických snímcích byl Pluto zachycen snad už v roce 1909 na Yerkesově observatoři ve Williams Bay ve Wisconsinu jako nenápadný bod. Teprve s rozvojem počítačové techniky byla vytvářena mapa jeho povrchu z pozorování přechodů jeho měsíce Charonu přes jeho povrch. Další obrazy povrchu Pluta přineslo složení mnoha snímků Hubbleova dalekohledu. Teprve až sonda New Horizons, která nedávno kolem něj prolétla, přinesla jeho detailnější tvář.

Dnes 14. července 2015 ve 13:50 hodin si to prosviští sonda New Horizons (Nové obzory) na své dráze nejblíže kolem trpasličí planety Pluto. Na Plutu nepřistane, ani nezaparkuje na jeho oběžné dráze, ale pouze proletí ve vzdálenosti 12 500 km. Přesto je to největší událost astronomické sezóny. Však se na ni sonda připravovala dlouhých 9 let a na její snímky Pluta se od průletu sond Voyager 1 a 2 těší snad všichni. Jenže dnes se jich ještě nedočkáme.