Už více než rok brázdí povrch planety Mars robotické vozítko Curiosity. Po sedmiminutovém pádu přistálo 6. srpna 2012 na povrch Marsu a od té doby zaznamenalo a na Zemi zaslalo celou řadu fotografií a panoramatických záběrů. Provedlo rozbory vzorků odebraných z povrchu rudé planety, kde pak vědci objevili stopy uhlíkových sloučenin. Během svého ročního působení nashromáždilo množství poznatků naznačujících dřívější výskyt vody na Marsu. Získalo také unikátní fotky zatmění Slunce a nyní také záběry zákrytu marsovských měsíců.

Jednou z mnoha vědeckých internetových komunit je GLORIA Project  (zkratka z anglických slov "GLObal Robotic-telescopes Intelligent Array").  GLORIA bude první sítí robotických dalekohledů s volným přístupem na světě.  Pomocí webového rozhraní umožní uživatelům pozorovat s robotickými dalekohledy nebo analyzovat získaná data jiných uživatelů. V současné době nabízí svým uživatelům zúčastnit se expedice za sledováním polární záře v Grónsku.  V rámci expedice Shelios 2013 můžete v období od 24. do 29. srpna pozorovat v pohodlí domova videopřenosy z jižní části Grónska.

Každoroční úchvatná podívaná je opět tady. Z nebe budou padat hvězdy – přesněji čeká nás maximum meteorického roje Perseidy. To letošní nastává z pondělí 12. srpna na úterý 13. srpna 2013. Měsíc pozorování tentokrát rušit nebude, protože se nachází ve fázi před první čtvrtí, a navíc zapadá kolem 22:30 hodin. A co slibuje letošní předpověď meteorického roje?

Zůstane kulaté a bude hřát přibližně stále stejně. Pro náš pozemský život by to nemělo nic zvláštního znamenat a neměla by nastat s tím spojená nějaká katastrofa (Pokud se této informace nechytí astrologové, kteří si Slunce ve svých "hororskopech" obvykle nevšímají). Ale přesto se na Slunci cosi důležitého změní. Bude to změna jeho magnetického pole, které je hnacím mechanismem v něm probíhajících procesů. Magnetické pole Slunce se totiž v nejbližších měsících má přepólovat.

Dnešní noc by měla být velmi krátká a plná světla. Způsobí to zejména Měsíc, který se zrovna dnes nachází v úplňku. Navíc bude v tomto roce Měsíc k Zemi nejblíže - v takzvaném přízemí. Vzdálenost mezi Zemí a Měsícem bude dnes "pouhých" 356 991 km.  Sluneční světlo odražené od Měsíce tak k Zemi dorazí zhruba za 1,3 sekundy.

Další z větších planetek proletí kolem Země právě dnešní den. Tentokrát se jedná o poměrně velký objekt o průměru kolem 2,7 km. Naštěstí však mine naši Zemi ve vzdálenosti asi 5,8 milionů kilometrů ve 22:59 hodin SELČ.

Jedinečné seskupení tří planet na večerní obloze nastává právě v těchto dnech. Dnešní večer vytvoří nad západním obzorem rovnoramenný trojúhelník Venuše, Jupiter a Merkur. Pokud bude počasí kolem 21:30 hodin středoevropského letního času přát, pak si rozhodně nenechejte tento mimořádný úkaz ujít. Na další podobnou konjunkci jiných tří planet si budeme počkat až do listopadu 2015.  

Tak přesněji řečeno, Měsíc  atmosféru v pravém slova smyslu nemá, jedná se spíše o exosféru. Jde o velmi řídký plášť okolo Měsíce, který je tvořen ionty s nízkou energií. Podle vědců NASA je tato exosféra natolik řídká, že se v jejím 1 krychlovém centimetru nachází  zhruba milión molekul. Ve srovnání s atmosférou Země je to množství až biliónkrát menší a hovoříme spíše o vakuu. Nedochází tedy k vzájemným srážkám molekul.  Přesto je zajímavé, čím přesně  je exosféra Měsíce tvořena.

Čtvrteční měsíční úplněk bude v pozdních večerních hodinách neobyčejný. Jeho horní okraj bude výrazně tmavý, nastane neobvyklé, tečné, částečné zatmění Měsíce. Při něm se Měsíc neukryje do stínu Země celý, ale jen se dotkne plného zemského stínu svým horním okrajem.

Od 25. prosince 2010 si vědci lámou hlavu, co vlastně zachytila americká družice Swift v podobě neobvyklého druhu gama výtrysků pocházejících z mlhoviny v Andromedě.  Swift je kosmická observatoř vypuštěná v listopadu 2004 americkou agenturou NASA ke zkoumání gama záblesků a jejich odlesků v několika vlnových délkách. Během jejího pobytu ve vesmíru zaznamenal její širokoúhlý detektor záblesků gama záření několik překvapivě velkých dávek gama záření z nejvzdálenějších končin vesmíru. Zatímco běžně detekované gama záblesky trvaly obvykle desítky sekund až několik minut, neobvyklé výtrysky paprsků  gama však koncem roku 2010 trvaly několik hodin.