Z pátku 18. října na sobotu 19. října 2013 nás čeká poslední letošní zatmění Měsíce. Tentokrát nepůjde o zatmění úplné, ale pouze o polostínové zatmění Měsíce, kdy jeho spodní okraj bude slabě potemnělý. Měsíc je v pátek v úplňku a vlastní úkaz začne ve 23 hodin 51 minut SELČ. Zpočátku bude měsíční kotouč  bez tmavého zbarvení.  Až kolem 1:30 SELČ bude jeho dolní část tmavnout.  Maximální fáze polostínového zatmění nastane v 1 hodinu 50 minut SELČ a úkaz bude pozorovatelný zhruba do 2 hodin a 20 minut SELČ.

Letos uplynulo 80 let od doby, kdy Fritz Zwicky (1898 – 1974, maminka byla Češka) v roce 1933 publikoval článek o temné hmotě. Při studiu pohybu 800 galaxií v galaktické kupě Abell 1656 v souhvězdí Vlasy Bereniky totiž odhadl, že pokud má tato soustava držet gravitačně pohromadě, musí předpokládat existenci 400x většího množství nesvítící hmoty než je hmota viditelná. Tento nesoulad ho přivedl k myšlence existence nové formy hmoty, než jsme schopni pozorovat – temné hmoty. Jaké jsou nyní názory na její složení?

Léto dnes z pohledu astronomů končí a vlády se od 22 hodin 43 minut ujme podzim. Dnešní den nastává rovnodennost. Den se od letního slunovratu postupně zkracoval a dnes má mít stejnou délku jako noc, to je 12 hodin. Proč tomu však přesně tak není?

Američtí astronauté při svém pobytu na Měsíci pozorovali několik sekund před východem Slunce, či  po jeho západu za šedým Měsíčním obzorem, zvláštní úkaz. Nad horizontem se objevovaly slabě svítící soumrakové paprsky, jejichž vysvětlení je pro vědce už 45 let trvající záhadou. Tento podivný jev v atmosféře Měsíce potvrdily posádky kosmických lodí Apollo 8, 10, 15 a 17. Tuto záhadu se nyní ze Země vydala zkoumat kosmická sonda LADEE (Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer).

Už více než rok brázdí povrch planety Mars robotické vozítko Curiosity. Po sedmiminutovém pádu přistálo 6. srpna 2012 na povrch Marsu a od té doby zaznamenalo a na Zemi zaslalo celou řadu fotografií a panoramatických záběrů. Provedlo rozbory vzorků odebraných z povrchu rudé planety, kde pak vědci objevili stopy uhlíkových sloučenin. Během svého ročního působení nashromáždilo množství poznatků naznačujících dřívější výskyt vody na Marsu. Získalo také unikátní fotky zatmění Slunce a nyní také záběry zákrytu marsovských měsíců.

Jednou z mnoha vědeckých internetových komunit je GLORIA Project  (zkratka z anglických slov "GLObal Robotic-telescopes Intelligent Array").  GLORIA bude první sítí robotických dalekohledů s volným přístupem na světě.  Pomocí webového rozhraní umožní uživatelům pozorovat s robotickými dalekohledy nebo analyzovat získaná data jiných uživatelů. V současné době nabízí svým uživatelům zúčastnit se expedice za sledováním polární záře v Grónsku.  V rámci expedice Shelios 2013 můžete v období od 24. do 29. srpna pozorovat v pohodlí domova videopřenosy z jižní části Grónska.

Každoroční úchvatná podívaná je opět tady. Z nebe budou padat hvězdy – přesněji čeká nás maximum meteorického roje Perseidy. To letošní nastává z pondělí 12. srpna na úterý 13. srpna 2013. Měsíc pozorování tentokrát rušit nebude, protože se nachází ve fázi před první čtvrtí, a navíc zapadá kolem 22:30 hodin. A co slibuje letošní předpověď meteorického roje?

Zůstane kulaté a bude hřát přibližně stále stejně. Pro náš pozemský život by to nemělo nic zvláštního znamenat a neměla by nastat s tím spojená nějaká katastrofa (Pokud se této informace nechytí astrologové, kteří si Slunce ve svých "hororskopech" obvykle nevšímají). Ale přesto se na Slunci cosi důležitého změní. Bude to změna jeho magnetického pole, které je hnacím mechanismem v něm probíhajících procesů. Magnetické pole Slunce se totiž v nejbližších měsících má přepólovat.

Dnešní noc by měla být velmi krátká a plná světla. Způsobí to zejména Měsíc, který se zrovna dnes nachází v úplňku. Navíc bude v tomto roce Měsíc k Zemi nejblíže - v takzvaném přízemí. Vzdálenost mezi Zemí a Měsícem bude dnes "pouhých" 356 991 km.  Sluneční světlo odražené od Měsíce tak k Zemi dorazí zhruba za 1,3 sekundy.

Další z větších planetek proletí kolem Země právě dnešní den. Tentokrát se jedná o poměrně velký objekt o průměru kolem 2,7 km. Naštěstí však mine naši Zemi ve vzdálenosti asi 5,8 milionů kilometrů ve 22:59 hodin SELČ.