Dnešní podvečerní východ Měsíce bude ve znamení končícího polostínového zatmění. Měsíc vychází několik minut po 16. hodině na severovýchodním obzoru a je ve fázi úplňku. Jeho levá horní část by za ideálních pozorovacích podmínek měla být ztmavnutá.

Předpoklady astronomů o tom, že vesmírem se mohou volně pohybovat objekty připomínající planety (Free-floating planets), se nyní potvrdily. Tyto objekty nejsou vázány k nějaké konkrétní hvězdě, netvoří tedy její pomyslnou "sluneční soustavu" a nepatří také do kategorie hvězdných hnědých trpaslíků.

Přírodní rezervace plná nálezů meteoritů se nachází v Polsku na severním okraji města Poznaň. Má název Morasko a vyskytuje se v ní několik mohutných kráterů, vzniklých dopadem větších meteoritů na zemský povrch. Překvapující nález však našli hledači meteoritů teprve nedávno. Je to jeden z největších meteoritů, který byl nalezen v oblasti střední Evropy.

Pro ranní ptáčata, která vstávají brzy ráno, se nabízí pozorování dalšího z podzimních meteorických rojů – Orionid. Letošní maximum tohoto roje připadá na neděli 21. října mezi 2. a 6. hodinou ranní. Podle svého značení zdánlivě vylétávají meteory ze souhvězdí Orion, který vychází až po půlnoci. Meteory by měly směřovat z radiantu ležícího v horní části souhvězdí – vlevo nahoře od výrazné hvězdy Betelgeuse v rameni Orionu

Morseova abeceda se listopadu znovu dostane do pozornosti těch, kteří ji neznají a budou jí chtít porozumět. Z oběžné dráhy kolem Země budou totiž za jasných nočních obloh okem pozorovatelné barevné blikající signály. Nebudou je vysílat mimozemšťané, ale japonský minisatelit Niwaka.

V pátek 21. září 2012 objevili ruský astronom Artyom Novichonok a jeho běloruský kolega Vitali Nevsky novou kometu, která slibuje koncem příštího roku jedinečnou podívanou. Pokud jejich předpovědi vyjdou, mohla by vlasatice s označením C/2012 S1 ISON, být vidět i během dne na vlastní oči a v noci by měla zářit víc než Měsíc za úplňku.

Vesmírná laboratoř Curiosity, která se pohybuje po Marsu, namířila své kamery k obloze. Důvodem je sezona slunečních zatmění, která na Marsu začala už před týdnem. NASA nyní konečně uvolnila záběry kamery Mastcam ze 13. září, ze kterých je patrné, že k úplnému "zatmění" Slunce má tento jev daleko. Spíše se dá hovořit o přechodu marsovského měsíce Phobos přes Slunce nebo o částečném zatmění Slunce.

Pouze několikrát za život můžete na noční obloze spatřit tak zajímavý jev, který se stane dnes večer. Nízko nad jihozápadním obzorem se potká na obloze planeta Mars s Měsícem. Rudá planeta se tak bude nacházet pouze necelý stupeň od středu měsíčního disku.

Tak jako se dnes žáci začínají seznamovat s novým školním rokem, podobným způsobem se s povrchem na Marsu seznamuje robotické vozítko Curiosity. Zatímco žáci budou prozkoumávat svůj terén během školního roku, Curiosity se bude po Marsu pohybovat jeden marsovský rok (přibližně 98 pozemských týdnů). Na podporu projektu NASA vytvořili jeho fanoušci krátký hudební klip.

V okolí Země se nacházejí rozsáhlé oblasti tvořené nabitými částicemi (protony, ionty, elektrony) zachycenými magnetickým polem Země. Částice v těchto prstencových pásech vydávají nebezpečné pronikavé záření, které by mohlo být osudným jak posádkám kosmických lodí, tak také vlastní kosmické technice. Ve čtvrtek 30. 8. 2012 se proto přes velkou nepřízeň počasí a hrozícímu hurikánu Isaac podařilo z floridského mysu Canaveral odstartovat raketě Atlas V-401 s dvojicí sond RBSP (The Radiation Belt Storm Probes). Po dobu dvou let bude dvojice těchto družic za 686 milionů dolarů odolávat účinkům radiačních pásů. Ze své nebezpečné oběžné dráhy mají družice studovat pohyb nabitých částic a jejich  reakce s částicemi vycházejícími ze Slunce. Vědci  z NASA věří, že se i díky získaným poznatkům podaří zlepšit předpovědi "vesmírného počasí".