Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE)  udává zásoby "pouhých" 5,5 milionů tun uranu. Jde se o zásoby, u kterých se předpokládá, že je z nich možné vytěžit kilogram uranu za méně než 130 USD. Navíc se jedná o již zmapovaná ložiska, kde proběhl průzkum, na jehož základě je možné tuto cenu stanovit. Celkové zásoby uranu  se takto odhadují asi na 22 Mt.

Dnes už nám nepřipadá zvláštní, že lékaři mohou nahlížet do lidského těla. Umožňují jim to rentgenové snímky, ultrazvuk, kamery a monitory počítačů. Na počátku byl náhodný objev Wilhelma Conrada Röntgena. Máme povědomí i o přesném datu té události - 8. listopadu 1895.

V urychlovači zvaném cyklotron jsou atomy jednoho prvku použity jako terč, který se bombarduje paprskem atomů druhého prvku. Rychlost paprsku musí být tak vysoká, aby při nárazu na terč byly překonány odpudivé síly jader atomů a došlo tak ke spojení letících a dopadajících částic. Výsledkem pak může být vytvoření zcela nového prvku.

Existuje několik druhů radioaktivního záření, které se liší svou schopností pronikat látkou a chováním v elektrickém a magnetickém poli. Tyto druhy radioaktivního záření byly označeny jako záření α, záření β, záření γ či neutronové záření.  Jednotlivé druhy radioaktivního záření je možné také detekovat buď fotografickou deskou nebo Geiger-Müllerovým počítačem. 

V roce 1896 objevil Henri Becquerel radioaktivitu. Becquerel se zabýval výzkumem látek, které světélkují po vystavení slunečnímu světlu, a rozhodl se, že zjistí, zda takové látky vyzařují také rentgenové paprsky. Položil vzorky látek na fotografické desky zabalené do neprůsvitného tmavého papíru a nechal je několik hodin na slunci. Potom desky vyvolal a zkoumal, zda rentgenové paprsky pronikly papírem. Pokusy pokračovaly hladce, ale koncem února se obloha zatáhla. Becquerel čekal, až se počasí zlepší, a zatím odložil několik neúplně exponovaných vzorků spolu s deskou do zásuvky.

Jako palivo lehkovodních reaktorů atomové elektrárny slouží často uran. Ne ledajaký, ale obohacený. Technologie obohacování patří mezi strategické činnosti a zvládá ji v plném rozsahu jen několik průmyslově vyspělých států.

Ve škole se občas dozvíte i nebezpečné věci, které někteří neváhají si vyzkoušet doma. Proto se dnes vyhnu "úplnému” návodu na stavbu domácího jaderného reaktoru. Stačit vám musí popisné video a příběh amerického studenta.

Kvantová mechanika nám při svém popisu mikrosvěta přináší zjištění, že objekty malých rozměrů se nepodobají na něco, co známe z denní zkušenosti. Příkladem mohou být například částice světla, kterým říkáme fotony. Jejich vlastnosti jsou velmi rozporuplné, nepodobají se ani částicím ve smyslu velmi malých kuliček ani vlnám, za které se při pokusech z vlnové optiky často vydávají. Pokus na dvojštěrbině nám tuto nejednoznačnou situaci postupně znázorní.

V době, kdy spousta evropských států začíná odmítat jako zdroj energie jadernou energii vzniklou štěpením jader uranu, se jeví velmi atraktivním zdrojem energie jaderného slučování – jaderné fůze. Je považována za čistý zdroj energie, využívající jako zdroj paliva vodík. Při tomto ději nevznikají skleníkové plyny ani radioaktivní odpad s dlouhou dobou života.

Viktor Kaplan, František Křižík, Jaroslav Heyerovský a Otto Wichterle - to jsou jména, která vám zřejmě něco říkají. Je to pouze několik českých vědců, kteří se světově proslavili. Možná k nim přibude i jméno Oldřicha Jirsáka, který byl nedávno vyznamenán prezidentem republiky Medailí Za zásluhy II. stupně.