Marxův generátor mezi generátory velmi vysokého impulzního napětí. Vynalezl jej Erwin Marx už v roce 1924. Je složen z velkého počtu kondenzátorů rezistorů a jiskřišť. Vytváří velmi vysoké napětí sloužící jako napájení experimentálních vědeckých zařízení ke zkoumání například vlivu blesku na vrtule letadla, testování izolačních materiálů pro vysokonapěťová zařízení či k urychlení částic, které se používají jako silný čerpací zdroj optických zesilovačů. V průmyslu jsou Marxovy generátory používány spolu s dalšími generátory impulsního napětí a proudu ke zpracování kovů, drcení, vrtání půdy a betonu. Ve vojenském průmyslu je toto zařízení uváděno jako elektromagnetická zbraň.  Jak tento generátor pracuje?

Německá vláda se v roce 2011 rozhodla po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima, že ukončí provoz svých jaderných elektráren do roku 2022. Jejich výkon by měly nahradit obnovitelné zdroje, zejména větrné elektrárny. Zatímco odstavované jaderné elektrárny (přes 8 000 MW) jsou v jižní části Německa, spousta větrných parků vyrostla v jeho severní části. A když na podzim zafouká pořádně vítr od moře, větrníky jedou naplno a Německem se nárazově šíří přebytek elektrické energie. Problémem však je to, že Němci nestíhají budovat adekvátní přenosovou soustavu. Vyrobený elektrický proud, který více než trojnásobně převyšuje momentální výrobu elektřiny v ČR, teče cestou nejmenšího odporu přes Polsko a naše území a může způsobit totální kolaps naší přenosové sítě – blackout.

Už při malých závanech větru se začíná chvět listí na stromech. Podle Beaufortovy stupnice používané k odhadu rychlosti větru se jedná o druhý stupeň – větřík (či slabý vítr), kdy je rychlost větru mezi 6 až 11 km/h. Toho si povšiml Jérôme Michaud-Larivire, zakladatel společnosti NewWind, která vyvinula větrný strom přeměňující pohybovou energii větru na elektrickou energii. Její prototyp už stojí na západě Francie u Pleumeur-Bodou v Bretani

Když začne na podchlazený zemský povrch padat déšť nebo mrholení, dochází ke vzniku ledovky. Vše se pokryje průhlednou a hladkou vrstvičkou ledu, která pak lidem způsobuje nejrůznější potíže. Ledovka své nepříjemné vlastnosti ukázala při svém vzniku na tramvajovém, trolejbusovém či vlakovém trolejovém vedení. Docházelo k obalení elektrického vodiče ledem, který není dostatečně elektricky vodivý a dopravní prostředky nemohly svým sběračem (pantografem) proud odebírat. Došlo k dopravním kalamitám a mnohahodinovým zpožděním vlaků. Nešla by ledovka z troleje nějak odstranit?

Nobelovu cenu za fyziku za rok 2014 obdržela rovným dílem trojice japonských vědců: Isamu Akasaki, Hiroši Amano a Šudži Nakamura. Tito tři pánové se počátkem 90. let minulého století podíleli na vzniku světelné diody vydávající modré světlo. Do praxe se tak po 20 letech výzkumu dostala dnes nepostradatelná součástka, používaná jako podsvětlení v mobilních telefonech či obrazovkách.

K napsání tohoto článečku mě inspirovala skladba "Magické noci" skupiny Plastic People of the Universe. Česká undergroundová legenda v ní na začátku používá zajímavé kvílející zvuky, které hudebník vyluzuje bez přímého kontaktu s hudebním nástrojem. Tím nástrojem je těremin (theremin), jehož zvuk připomíná smyčcové nástroje či lidský hlas.  

V chodbě před foyerem Clarendonské laboratoře v Oxfordu už téměř 175 let nepřetržitě kmitá experimentální elektrický zvonek. Tento experiment je popsán v rukopisu profesora fyziky Roberta Walkera z roku 1840. Není ale vyloučeno, že jeho zahájení je podle některých zmínek už o 15 let dříve, protože Robert Walker toto zařízení zakoupil v roce 1825. Zvonek pohání téměř nepřetržitě, kromě občasných krátkých přerušení způsobených vysokou vlhkostí, dvojice baterií zvaných Voltův sloup. Proč je jeho zvonění téměř neslyšné?

U benzinové pumpy je zakázána celá řada činností, které by mohly způsobit požár.  Samozřejmostí by mělo být v blízkosti čerpací stanice nekouřit a nepoužívat otevřený oheň. Řidič také při tankování musí zastavit motor, vypnout zapalování a topení. Navíc by měl zamezit všem okolnostem, které by vedly k samovznícení benzinových či naftových par, které mají teplotu vznícení kolem 220°C. Proč se však během tankování nemáme od tankovací pistole vracet například do auta?

Za běžných podmínek není vzduch elektrickým vodičem. Aby se stal vodivým, musí obsahovat vhodné množství částic s elektrickým nábojem, které se mohou volně pohybovat. Tyto náboje vznikají ve vzduchu ionizací. Ke vzniku elektrického výboje v plynech tedy potřebujeme vhodný ionizátor. Dodáním ionizační energie dojde k rozštěpení neutrálních molekul na kladné ionty a elektrony. Elektrony se pak dále mohou srážet s dalšími molekulami za vzniku záporně nabitých iontů. Ionizační energie může být molekulám poskytnuta ionizátorem ve formě jejich zahřátí už například plamenem svíčky, rentgenovým nebo radioaktivním zářením. Pokud se mezi dvěma elektrodami připojenými ke zdroji elektrického pole nachází dostatečné množství ionizovaného vzduchu, vzniká elektrický proud jako uspořádaný pohyb kladných iontů k záporně nabité katodě a záporných iontů a elektronů ke kladně nabité anodě.

Kulový blesk poutá svou tajemností odedávna pozornost lidí. Existuje celá řada zaznamenaných pozorování  tohoto fyzikálního jevu, nicméně stále se jej nedaří uspokojivě vysvětlit. Velká variabilita projevů kulového blesku dává totiž spoustu nejrůznějších možností, jakou má vlastně podstatu. Ani provedené experimenty v laboratořích dosud nedávají jednoznačnou odpověď. Čínským vědcům se nyní podařilo zachytit kulový blesk na digitální záznam a rozebrat jej na základě spektroskopie.