Fyzmatik | FYZMATIK

Uhlíková nanostruktura, připomínající pravidelné šestiúhelníkové pletivo, známá pod názvem grafen, se po letech intenzivního bádání v základním výzkumu, brzy dostane ke konkrétnímu praktickému využití. Materiál, který si sami můžete opatřit pouhým sejmutím nalepené izolepy z tuhy, má totiž výborné mechanické, optické tepelné a elektrické vlastnosti.  Grafen je přibližně 100x pevnější než ocel, ale navíc je lehký. Skvěle vede teplo i elektrický proud a je téměř průhledný.  Začal se už používat v konstrukcích některých tenisových raket či lyží, v budoucnosti by se mohl stát základem karoserií automobilů či trupů letadel. Chystá se výroba nových polovodičových součástek, ohebných displejů, velmi levných solárních článků, vysoce efektivních baterií, zdravotních implantátů nebo datových úložišť. Letos by se na trh mohla dostat grafenová žárovka, založená na technologii LED, kdy samotná dioda je obalena grafenem.  Nyní se však podařilo vyvinout i samotnou grafenovou mikrožárovku.

Fyzikální experimenty jsou čím dál více provozovány na veřejnosti  umělci – performery. Show Lords of Lightning uvádí v úžas diváky, kteří zírají na to co, předvádějí dva muži, ze kterých po celou dobu přestavení srší blesky na všechny strany. Tajemstvím jejich úspěšného vystoupení je vysokonapěťový  transformátor, zkonstruovaný už v roce 1891 Nikolou Teslou. Tento vysokofrekvenční transformátor je tvořen dvojicí souosých vzduchových cívek s různými počty závitů tak, aby díky rezonančnímu principu na sekundární cívce vzniklo napětí stovek kilovoltů. Tesla s ním měl plány přenášet bezdrátovým způsobem energii na velkou vzdálenost, ale praktického využití v tomto směru nenalezl. Teslův transformátor se však stal oblíbeným konstrukčním objektem pro mnohé elektrotechniky a v neposlední řadě také pro umělce.

Letošní částečné zatmění Slunce může být docela problémem pro elektrickou přenosovou  soustavu některých států.  Například v severním Skotsku zakryje 20. března 2015 Měsíc až 98% slunečního kotouče.  Výkon všech fotovoltaických elektráren na evropském kontinentu je asi 90 tisíc megawattů, tedy asi jako 45 jaderných elektráren Temelín. Nejvíce solárních elektráren v Evropě je v Německu a v Itálii. Během kritické půlhodinové fáze největšího zakrývání a následného odhalování slunečního povrchu se v Německu solární produkce energie sníží z 17,5 GW na 6,2 GW a pak se opět zvýší až na 24,6 GW. To znamená, že během 30 minut se systém bude muset přizpůsobit rychlým změnám ve svém zatížení. Někteří energetici hovoří o možném totálním výpadku elektřiny - blackoutu

Marxův generátor mezi generátory velmi vysokého impulzního napětí. Vynalezl jej Erwin Marx už v roce 1924. Je složen z velkého počtu kondenzátorů rezistorů a jiskřišť. Vytváří velmi vysoké napětí sloužící jako napájení experimentálních vědeckých zařízení ke zkoumání například vlivu blesku na vrtule letadla, testování izolačních materiálů pro vysokonapěťová zařízení či k urychlení částic, které se používají jako silný čerpací zdroj optických zesilovačů. V průmyslu jsou Marxovy generátory používány spolu s dalšími generátory impulsního napětí a proudu ke zpracování kovů, drcení, vrtání půdy a betonu. Ve vojenském průmyslu je toto zařízení uváděno jako elektromagnetická zbraň.  Jak tento generátor pracuje?

Už při malých závanech větru se začíná chvět listí na stromech. Podle Beaufortovy stupnice používané k odhadu rychlosti větru se jedná o druhý stupeň – větřík (či slabý vítr), kdy je rychlost větru mezi 6 až 11 km/h. Toho si povšiml Jérôme Michaud-Larivire, zakladatel společnosti NewWind, která vyvinula větrný strom přeměňující pohybovou energii větru na elektrickou energii. Její prototyp už stojí na západě Francie u Pleumeur-Bodou v Bretani