K napsání tohoto článečku mě inspirovala skladba "Magické noci" skupiny Plastic People of the Universe. Česká undergroundová legenda v ní na začátku používá zajímavé kvílející zvuky, které hudebník vyluzuje bez přímého kontaktu s hudebním nástrojem. Tím nástrojem je těremin (theremin), jehož zvuk připomíná smyčcové nástroje či lidský hlas.  

V chodbě před foyerem Clarendonské laboratoře v Oxfordu už téměř 175 let nepřetržitě kmitá experimentální elektrický zvonek. Tento experiment je popsán v rukopisu profesora fyziky Roberta Walkera z roku 1840. Není ale vyloučeno, že jeho zahájení je podle některých zmínek už o 15 let dříve, protože Robert Walker toto zařízení zakoupil v roce 1825. Zvonek pohání téměř nepřetržitě, kromě občasných krátkých přerušení způsobených vysokou vlhkostí, dvojice baterií zvaných Voltův sloup. Proč je jeho zvonění téměř neslyšné?

U benzinové pumpy je zakázána celá řada činností, které by mohly způsobit požár.  Samozřejmostí by mělo být v blízkosti čerpací stanice nekouřit a nepoužívat otevřený oheň. Řidič také při tankování musí zastavit motor, vypnout zapalování a topení. Navíc by měl zamezit všem okolnostem, které by vedly k samovznícení benzinových či naftových par, které mají teplotu vznícení kolem 220°C. Proč se však během tankování nemáme od tankovací pistole vracet například do auta?

Za běžných podmínek není vzduch elektrickým vodičem. Aby se stal vodivým, musí obsahovat vhodné množství částic s elektrickým nábojem, které se mohou volně pohybovat. Tyto náboje vznikají ve vzduchu ionizací. Ke vzniku elektrického výboje v plynech tedy potřebujeme vhodný ionizátor. Dodáním ionizační energie dojde k rozštěpení neutrálních molekul na kladné ionty a elektrony. Elektrony se pak dále mohou srážet s dalšími molekulami za vzniku záporně nabitých iontů. Ionizační energie může být molekulám poskytnuta ionizátorem ve formě jejich zahřátí už například plamenem svíčky, rentgenovým nebo radioaktivním zářením. Pokud se mezi dvěma elektrodami připojenými ke zdroji elektrického pole nachází dostatečné množství ionizovaného vzduchu, vzniká elektrický proud jako uspořádaný pohyb kladných iontů k záporně nabité katodě a záporných iontů a elektronů ke kladně nabité anodě.

Kulový blesk poutá svou tajemností odedávna pozornost lidí. Existuje celá řada zaznamenaných pozorování  tohoto fyzikálního jevu, nicméně stále se jej nedaří uspokojivě vysvětlit. Velká variabilita projevů kulového blesku dává totiž spoustu nejrůznějších možností, jakou má vlastně podstatu. Ani provedené experimenty v laboratořích dosud nedávají jednoznačnou odpověď. Čínským vědcům se nyní podařilo zachytit kulový blesk na digitální záznam a rozebrat jej na základě spektroskopie.

Překvapením pro vědce se v uplynulém roce stala skutečnost, že květiny lákají na svůj nektar hmyz nejenom tvarem, barvou a vůní, ale také elektrickým polem. Změnou intenzity elektrického pole dávají květiny okolo letícímu hmyzu najevo, že jsou plné nektaru.

Energy Ball je zábavný způsob, jak se navíc bezpečnou formou seznámit s tím, že pokožka lidského těla je elektricky vodivá. Propojením několika lidí za ruce může vzniknout pomocí Energy ballu uzavřený elektrický obvod, který na procházející elektrický proud upozorní rozblikáním červeného světla za současného bzučení elektronického bzučáku.

Zařízení, vyrobené ze dvou velmi silných neodymových magnetů, pocházejících ze starého pevného disku počítače a měděného drátu svinutého do cívky, má zřejmě díky spirálovité anténě, lapat "volnou" energii a přeměňovat ji na další formy energie – například sloužící k rozsvícení žárovičky do auta.

Dvourozměrná uhlíková struktura ve formě grafenu není jedinou, která by měla mít z hlediska elektrické vodivosti, tak výborné vlastnosti. Dalším z nově objevených materiálů se stejnými vlastnostmi je po dvourozměrném křemíku (silicenu) také dvourozměrný cín. Tato cínová struktura dostala označení stanen, které vzniklo z latinského názvu pro cín a z koncovky připomínající zmiňovaný grafen. Jeho struktura může svou vodivostí překonat grafen. Pouze jediná vrstvička atomů cínu může být prvním materiálem na světě, který povede elektřinu zcela bez elektrického odporu při teplotách, které ke své správné funkci potřebují počítačové čipy.

Asi dvě třetiny celosvětové spotřeby energie připadá na spalování fosilních paliv v kotlích, pecích a v zařízeních tepelných elektráren. Tyto systémy se kromě výroby tepla také používají k výrobě elektrické energie. Takové spalování je nejenom neekologické, ale pro získávání energie, značně neefektivní. Snahou mnoha firem je minimalizace emise škodlivých látek a zároveň maximalizace účinnosti celého systému. Americké firmě ClearSign Combustion se podařilo díky zavedení počítačově řízeného elektrického pole do spalovací zóny zlepšit kontrolu nad tvarem plamene a tím zdokonalit přenos tepla.