Chystá se další past na neposedná neutrina. Stavba nového gigantického teleskopu vyžaduje také vhodné místo s dostatečným prostorem. Ten se bude nalézat na dně Středozemního moře a zabírat bude objem několika krychlových kilometrů vody. Konstrukce teleskopu s označením KM3Net má být největší konstrukcí v dějinách lidstva, srovnatelnou snad s budováním Velké čínské zdi. Bude se skládat ze sítě kovových stožárů vysokých 830 metrů s detektory.

Na urychlovači LHC, který provozuje Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN), se v příštím roce očekává nalezení Higgsova bosonu. Na cestě k vysněné částici, která má způsobovat hmotnost částic, však vědci ostřelováním protony našli jinou částici. Jde o částici chi_b (3P) boson.

Kolem božské částice - Higgsova bosonu se pomalu začíná utahovat smyčka.  Dlouho očekávanou zprávu oznámili na semináři vědci z Evropského střediska jaderného výzkumu (CERN) v Ženevě. Částicovým  fyzikům pracující na experimentu Atlas se totiž podařilo zachytit náznaky o existenci Higgsova bosonu. Odhadli dokonce její hmotnost  na 126 GeV.

Antihmota ve vesmíru se prý objevuje jen zcela výjimečně. Dočasně se vyskytuje například ve sprškách kosmického záření či v radioaktivních látkách. Například pozitrony vylétají z některých radioaktivních zářičů. Přesto není jen doménou obrovských urychlovačů částic, kde ji vědci vyrábějí a zkoumají. Dokonce se s ní můžeme setkat v nemocnicích při emisní pozitronové tomografii (PET). Do těla lékař vpraví malé množství radioaktivní látky, při jejímž rozpadu vznikají  antielektrony neboli pozitrony. Další zdroj antihmoty byl kupodivu objeven ve výškách od 350 km do 600 km nad zemským povrchem.

Doba života antihmoty se v pozemských podmínkách zvětšuje. Zatímco v listopadu 2010 se podařilo vědcům spolupracujícím v rámci projektu ALPHA (Antihydrogen Laser PHysics Apparatus)  udržet atomy antivodíku po dobu asi dvou desetin sekundy, nyní se je podařilo uvěznit v pasti na celých tisíc sekund.

Nejmenší částice hmoty si obvykle představujeme jako malé kuličky. Pomáhá nám to vytvářet ty nejsnadnější modely částicového složení látek. Jako kuličku si také představujeme elektron, který je zároveň elementární - dále nedělitelnou částicí hmoty. Podle výzkumu fyziků  z Imperial College London se elektrony mohou podobat dokonce téměř ideální kouli.

Nebýt internetových blogů, nedozvěděli bychom se o vědeckých objevech. Vypadá to, že se na blogu matematika Kolumbijské univerzity objevily poznámky některého z fyziků pracujícím na urychlovači v CERNu o objevu dlouho hledaného Higgsova bosonu. Oznámila to americká televizní stanice FoxNews. Z českých serverů publikoval tuto zprávu seznam.cz. Zatím nejsou známy další podrobnosti. Uvidíme, zda to není nějaká velikonoční kachna.

Podle magazínu Nature se podařilo vědcům Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) vytvořit zlomky sekund existující antihmotu. Tu sice teoreticky  předpověděl už v roce 1931 Paul Dirac a hned v 1932 fyzikové z CALTECHu objevili antielektron (pozitron), ale první antiatomy vodíku se podařilo v CERN zaregistrovat až v roce 1995. Od té doby se sice vyrobilo velké množství antiatomů antivodíku (složeného z antiprotonů a pozitronů), ale nedařilo se je na delší dobu uvěznit, aby byly více prozkoumány.
Minulý týden vytvořili  vědci z CERN 38 antiatomů antivodíku,  které vznikly interakcí asi 10 miliónů antiprotonů se 700 miliony pozitronů. Měřením bylo zjištěno 38 anihilací, které dokázaly existenci nejméně 38 antiatomů. Ty se podařilo udržet po dobu rekordních 170 milisekund.

Urychlovač částic LHC sice zatím nefunguje zcela tak, jak si fyzikové předsevzali, zato poslední dobou přináší zajímavé výsledky. V minulém týdnu vědci oznámili, že se jimi naplánované srážky svazků protonů vodíku pro tento rok podařilo uskutečnit. Nyní se od víkendu zabývají srážkami těžkých iontů olova a zajímavý výsledek nedal na sebe dlouho čekat. Podařilo se jim  dosáhnout  v pozemských podmínkách vskutku rekordní teploty.

Kromě soustavy jednotek CGS a soustavy SI byly navrhovány i přirozené soustavy jednotek, které by lépe odpovídaly základním zákonům fyziky a byly by nezávislými na době jejich vzniku. S nápadem na přirozené jednotky ve fyzice přišel v roce 1899 Max Planck. Kromě jeho soustavy přirozených jednotek však světlo světa spatřily i další přirozené soustavy (Schrődingerova, Stoneyova, atomová, elektronická, kvantově elektrodynamická...). Planck hledal jakousi univerzální soustavu jednotek, která by byla použitelná ve všech dobách a dokonce by platila i pro různé možné mimozemské civilizace. Jeho soustava je považována za unikátní v tom, že tyto jednotky nejsou založené na vlastnostech prototypů těles nebo částice. Dnes bývá označována jeho jménem – Planckova soustava jednotek.