Fyzmatik | FYZMATIK

Podle současných teorií tvoří klasická hmota složená z atomů asi 5% vesmíru. A z těchto pěti procent údajně jen 1 % klasické hmoty vesmíru je vidět v podobě světla hvězd, celých galaxií...
Zbývajících 95% vesmíru stále přesně neznáme. Vůbec netušíme, jaká je podstata takzvané temné energie, která tvoří asi 72% vesmíru. A o 23% procentech vesmíru tvořených temnou hmotou se možná již letos dozvíme více. Koncem měsíce března znovu začnou pokusy na urychlovači LHC, jejichž cílem je objevit částice temné hmoty.

V laboratoři by se při provádění pokusů nemělo svačit či konzumovat nápoje. Dokonce by se tam při experimentování neměly tyto věci vůbec přinášet. O tom, že je to opravdu nutné, vám nyní mohou vyprávět vědci pracující na urychlovači LHC (Large Hadron Collider)  v CERNu. Obří urychlovač, který po rok trvajících opravách už uvádějí do provozu, totiž museli vypnout kvůli úlomku bagety.

Za některými nádhernými optickými úkazy je schována chemie. Posuďte sami. Ozónová vrstva v zemské atmosféře absorbuje část UV záření (280-320 nm), které má nepříznivé účinky na život na Zemi. Zeslabená vrstva ozonu představuje větší pravděpodobnost průniku UV-B a UV-C záření, které je karcinogenní.  Ozónová díra byla poprvé pozorována počátkem 80. let 20. století nad Antarktidou. Její příčina je celkem známa. Od roku 1930 byly vyráběny freony, které byly používány v chladicích a hnacích médiích. Freony nejsou žádné prudce reaktivní látky, jak je veřejnosti stále podsouváno, ale extrémně stabilní molekuly, které mají velmi dlouhou dobu svého života (50 – 100 let). Za tuto dobu života se freony, ačkoliv jsou několikrát těžší než vzduch, dostanou do  výšek 10 až 50 km nad Zemí (stratosféry), kde se z nich odštěpuje chlór a fluor, které se podílejí na katalytickém rozkladu ozonu. Snižují tak obsah ozonu ve stratosféře. Proč ale vzniká ozonová díra primárně nad Antarktidou a ne nad nejvíce obydlenými státy produkujícími freony?

Elektron je stále považován za elementární - to je dále nedělitelnou částici. Představit si jej je ovšem poněkud obtížné. Je odpovědný za vedení elektrického proudu například v kovech. Záporný náboj elektronu a pohyb této částice je také důležitý pro magnetické projevy této částice. Jeho magnetické a elektrické vlastnosti (náboj a spin) byly totiž až donedávna považovány za od sebe neoddělitelné. Přesto se s ním v kvantové fyzice dají dělat věci!

Vidět  samotnou molekulu nebylo až dosud běžné. Týmu švýcarských a holandských vědců z laboratoří výzkumného centra IBM v Curychu se to nedávno podařilo. Získali  první trojrozměrný obrázek jediné molekuly velké pouhých 1,4 nanometrů. Zdokonalili metodu mikroskopování a spatřili samotnou molekulu pentacenu - polycyklického aromatického uhlovodíku, který tvoří řada pěti šestiúhelníkovitých benzenových jader.