Spintronika je nový kvantově fyzikální obor na pomezí magnetismu a elektroniky, který patří do nanofyziky a těší se jako každý nový obor velkému zájmu výzkumu i aplikacím zejména ve sdělovací a výpočetní technice. Podstatou spintroniky je  řízení a ovládání proudu jen  magnetické charakteristiky  částic a sice magnetických momentů, kterým také říkáme spiny.V klasické elektronice  se spiny  částic (nejčastěji elektronů) neuvažují. ve spinoelektronice  se užívá tzv. spinový stupeň volnosti.

Pokud máme k dispozici hliníkové, niklzinkové či měděné mince popřípadě plastové žetony do nákupních košíků, můžeme s nimi dělat zajímavé pokusy. Při pohybu vodiče v magnetickém poli se v něm indukuje napětí. Toto napětí vytvoří ve vodiči vířivé indukované proudy, které si můžeme představit jako miniaturní víry, Podle objevitele Jeana Bernarda Leona Foucaulta (1819 - 1868)  nesou také název Foucaultovy proudy.

....vznik domény.....>>

Běžné magnety jsou vyráběny z feromagnetických látek. Patří mezi ně především železo, kobalt a nikl. Feromagnetické látky jsou složeny z paramagnetických atomů, ale v takovém uspořádání, že výrazně zesilují magnetické pole. Jejich relativní permeabilita je mnohem větší než 1. Slabým magnetickým polem lze u nich vyvolat takové uspořádání atomů, že se magnetické pole zesílí a dojde ke magnetování látky. Magnetické pole ve feromagnetické látce zůstává, i když vnější pole zanikne. Příčinou magnetizace látky je působení sil mezi sousedními atomy. Jejich vlivem nastává i bez vnějšího magnetického pole souhlasné uspořádání magnetických polí v malé oblasti látky. Při této samovolné magnetizaci vznikají v látce zmagnetované mikroskopické oblasti (o objemu 0,001 – 10 mm3) nazývané magnetické domény, které jsou orientovány nahodile. Působením vnějšího magnetického pole se tyto domény orientují souhlasně a látka získává vlastnosti magnetu. Při tomto ději se objem domén postupně zvětšuje, až při jejich souhlasném uspořádání doménová struktura mizí - látka je magneticky nasycena.

Klasické ohřívání potravin na plynovém či elektrickém sporáku začíná být  poslední dobou čím dál více vytlačováno indukčním ohřevem. V kuchyních se objevila sklokeramická deska s indukčním ohřevem. Jedná se o úsporný zdroj tepla, který pracuje na principu zákona o elektromagnetické indukci. Hlavní výhodou ohřevu je snížení tepelných ztrát, protože se ohřívá přímo dno kovové nádoby (u zbylých typů se nejdříve ohřívá plotýnka a ta poté předává teplo nádobě).

Pokus uveřejněný na videu vypadá na první pohled docela jednoduše a navíc poměrně záhadně. Na krabici, která později působí jako pomyslná startovací dráha, je na průhledné plošce roztočena káča.  Ploška je zvednuta do výšky a z roztočené káče se najednou stává levitující těleso přimomínající létající minitalíř UFO.

Existují kapaliny, u nichž se významně projevuje interakce mezi kapalinou a magnetickým polem. Tyto kapaliny se tak staly materiály, které nalézají výhodné využití v různých oblastech techniky, biochemie a lékařství, a lze očekávat, že se v budoucnu budou rozšiřovat jejich aplikace. Vznikl obor nazývaný ferohydrodynamika, který zkoumá interakci mezi magnetickým polem a magneticky polarizovatelnou, elektricky nevodivou kapalinou.

Obklopují nás téměř všude, jsou součástí mnohých přísttrojů a zařízení (walkman, diskman, CD přehrávač, videopřehrávač, DVD přehrávač, větrák v PC, mixér, vysavač, výtah, elektrická lokomotiva...) - jsou to elektromotory. Za čtvrt hodinky si můžeme vyrobit podle návodu na videu či obrázku jednoduchý, fungující model elektromotorku.

Najednou jsem uslyšel podivný zvuk. Otočil jsem se a nemohl jsem identifikovat, co jej způsobilo. Na ulici stál kluk a něco držel v ruce. Pak to vyhodil do vzduchu, spojilo se to, zacvrkalo a spadlo zpět do dlaně. Divný cvrkot. To bylo moje první seznámení s bzučícími magnety.