Fyzmatik | FYZMATIK

Peníze se padělají odjakživa, na tom není nic překvapujícího. U papírových bankovek je celá řada ochranných prvků, které slouží k tomu, abychom mohli bezpečně rozeznat pravou bankovku od padělku a aby národní banky ztížili případným padělatelům jejich práci. Samotné bankovky mají tři stupně ochrany. Pro nejširší veřejnost jsou určeny prvky první skupiny viditelné pouhým okem, ochranné prvky druhé skupiny zjistitelné jednoduchými pomůckami jsou určeny pro subjekty přijímající hotovosti třeba na přepážkách. Ochranné prvky třetí skupiny, zjistitelné jen složitějšími přístroji a senzory, jsou určeny profesionálům a pro automatizované zpracování peněz. Jedním ze zajímavých ochranných prvků je magnetismus bankovky.

Jednou z aplikací supravodičů je supravodivá levitace. Připomíná to situaci se dvěma permanentními magnety, které jsou umístěny navzájem souhlasnými póly nad sebou. Magnet nahoře se díky odpuzujícím silám dokáže malou chvíli vznášet nad tím spodním.  Při nejbližší příležitosti se však převrátí k dolnímu magnetu opačným pólem a je k němu rychle přitažen. Tato levitace magnetů je totiž nestabilní. Vydrží jen tehdy, když mají například oba magnety otvory, kterými je navlékneme na dřevěnou tyčinku nebo oba magnety vložíme do trubice, která by zabránila jejich otočení. Při  supravodivé levitaci je však princip vznášení zcela jiný. Využívá elektromagnetické indukce supravodiče a jeho nulového měrného odporu. Na rozdíl od odpuzování mezi dvěma magnety, ke kterému dochází pouze, jsou-li natočeny souhlasnými póly, v případě magnetu a supravodiče dochází k odpuzování nezávisle na natočení magnetu.

Čeští vědci už v minulosti prosluli zjištěním, že stáda krav a srnců na pastvách se orientují  podle geomagnetického pole Země. Lišky loví svou kořist pod sněhem  severojižním směrem. Také prozkoumáním zálehů 3 000 jelenů a zálehů divokých prasat se podařilo prokázat, že se tato zvířata rovněž orientují v severojižním směru. Některá zvířata jsou citlivá na geomagnetické pole Země a tuto citlivost může například rušit přítomnost vedení vysokého napětí. Během loňského vánočního prodeje kaprů  se vědci s magnetometry vydali ke kruhovým kádím a k tomu ještě fotografovali rozložení ryb v kádích.

Také Nikola Tesla si dokázal poradit s problémem Kolumbova vejce. Ovšem jinak a po svém. Úžasný technik a geniální vynálezce Tesla soupeřil s Edisonem o to, který z elektrických proudů bude dál lidstvo přednostně využívat k elektrickým rozvodům. Edison byl zastáncem stejnosměrného proudu, Tesla zase stoupencem střídavého proudu. Proto Tesla zkonstruoval pro podporu svých myšlenek o užitečnosti střídavého proudu a indukčním elektromotoru, který jej při svém pohonu využíval, zajímavou prezentaci. Na Světové kolumbovské výstavě věnované Kryštofu Kolumbovi v Chicagu v roce 1893 předvedl jednoduchý přístroj, který sice nazval Kolumbovo vejce, ale časem se mu začalo říkat právě jeho jménem – Teslovo vejce.

Magnetické pole Země je velmi důležité pro zachování života na Zemi. Chrání nás totiž před nebezpečným kosmickým zářením. Čas od času se polarita magnetického pole Země otočí a severní magnetický pól si prohodí místo s jižním pólem. K tomuto přepólování  dochází průměrně jedenkrát za 250 000 let. Američtí profesoři Glatzmaier a Roberts vytvořili fyzikální počítačový model zemského magnetického pole, do kterého zadali skutečné parametry vnějšího zemského jádra (hmotnost, hustotu, teplotu, rychlost rotace Země) a sledovali simulaci na superpočítačích. Tuto simulaci nastavili na dobu 300 000 let a podařilo se jim tak namodelovat skutečnou podobu zemského magnetického pole. Video ukazuje okamžik spontánního zrušení zemského magnetického pole. Modelování času plyne v řádu 100 let za sekundu, celý  proces se dokončí za méně než tisíc let. Všimněte si, že zde intenzita barvy nevyjadřuje intenzitu pole.