Vrány jsou překvapivě inteligentní ptáci a navíc využívají poznatky fyziky mnohdy více než někteří lidé. Známá jsou videa, kdy vrána rozbíjí ořech tím, že si jej v zobáku vynese na drát elektrického vedení nad silnici. Tam usedne, ořech upustí ze zobáku na silnici, kde je rozdrcen pod koly projíždějících vozidel. Pak už jen stačí počkat na červenou a sletět dolů si rozlousknutý ořech si sebrat. Některé vrány umí úžasně surfovat na střeše domů a ve vědeckých experimentech umí používat i jednoduché nástroje. Mě si však získalo video, kde vrána využívá znalosti Archimédova zákona.

Šikmá věž není jen v italské Pise, najdete ji také v Karviné u barokního kostela sv. Petra z Alkantary. Ještě před desítkami let stál kostel  v centru rušného města. Těžba černého uhlí způsobila pokles půdy pod kostelem o 37 metrů během krátké doby a došlo přitom k jeho naklonění směrem k jihu o 6,8°. Na světoznámou toskánskou Pisu chybí sklon pouhých 0,2°.

Na Mezinárodní vesmírné stanici ISS si kosmonauti krátí čas různým způsobem. Zvláště, když jste na misi dlouhé pět a půl měsíce. Velmi kreativním byl astronaut Japonské vesmírné agentury (JAXA)) Satoshi Furukawa, kterému vůbec nevadilo, že nemá k baseballu spoluhráče a zahrál si baseball sám proti sobě. Jeho video se stalo po návratu na Zemi internetovým hitem. Předvádí nám současně roli nadhazovače, který zároveň dokáže míček odpálit a také chytit.

U divokých husí je energetická výhodnost jejich letové formace známá. Husy letící při svém tahu v přísně zarovnaném šípu si ve svém letu vzájemně pomáhají. Vůdčí pták na hrotu celé formace vynakládá nejvíce sil a ostatní se vezou na vzdušných vlnách vytvářených těmi, kdo letí před nimi. Někteří ptáci však létají v neuspořádaných hejnech, která mají podobu proměnlivého oblaku. Známá jsou velká hejna špačků. Také v  holubím hejnu je pozice jednotlivých ptáků víceméně  libovolná. Let ptáků v hejnu je energeticky náročnější než let samotného ptáka. Proč se tedy holubi nebo špačci houfují?

Airbus A330 je velkokapacitní dopravní letoun používaný pro střední a dlouhé lety. Vyrábí se v několika variantách, které se od sebe liší nejrůznějšími parametry: délka varianty A330-300 je 63,6 m a jeho dolet je až 10 500 km. A330-200 má zase kratší trup o délce 59 m a doletí do vzdálenosti až 12 500 km. Tento dopravní kolos dosahující při plném zatížení hmotnosti 230 tun byl zachycen na videu v nezvyklé situaci. Krátce po startu zůstal viset téměř bez pohybu ve vzduchu.

Ve vodě se dají provozovat nejrůznější házecí  hry s nafukovacím míčem, míčem na vodní pólo či s obyčejným tenisákem. Všechny jmenované a známé  míče předčí právě ve vodě míček Waboba, který se dokáže neskutečně odrážet od vodní hladiny!  Míček o obvyklém průměru 5,5 cm a hmotnosti kolem 82 gramů je vyroben ze směsi polyuretanů s potažením z lycry.  Jak tento míček funguje?

Pokud jste viděli přírodopisný film Mikrokosmos, jistě vás zaujaly záběry louky smáčené kapkami deště. Tady jsou bombardováni kapkami mravenci, slunéčka sedmitečná a další hmyz. Malí živočichové to nemají jednoduché, ale jsou často chráněni pevnými krovkami. A cosi počne takový titěrný hmyz jakým je třeba malý komár? Přerazí mu dešťová kapka křídlo nebo se bude kapkám deště nějak vyhýbat?

Neustálé brzdění a rozjíždění při jízdě městem přimělo studenta Maxwella von Steina z New Yorku, aby své kolo vylepšil o technologii, která se nedávno začala používat ve formuli 1. Při jízdě na rozjetém kole totiž mnoho energie cyklisty vyjde při brzdění nazmar. Na křižovatkách musel Maxwell zastavovat na červenou a tak si uvědomil, že se na kole docela dobře může uplatnit setrvačník, který v sobě část energie uchová.

Už proti vám na chodbě vyplaval z výtahu velký žralok nebo jste viděli klauna očkatého z filmu Hledá se Nemo plavat v tramvaji či v metru? Hračku Air Swimmers, která nyní dobývá svět, začínají za přemrštěné ceny nabízet i internetové obchody u nás. Jak tyto létající ryby plují vzduchem?

V letech 1925 až 1987 se u nás používalo značení lokomotiv, které zavedl významný český konstruktér Ing. Vojtěch Kryšpín (1897 – 1959). Z písmenné a číselné řady, kterou hrdě nesla každá lokomotiva na své přídi jdou zjistit důležité parametry, který jsou například druh pohonu, maximální rychlost nebo tlak na nápravu. Toto označení lokomotiv mělo velký význam pro identifikaci strojů na železnici a pro snadné rozpoznání technických dat stroje.