Bowling se stal populární rekreační hrou, při které je spousta zábavy a kterou zvládnou i malé děti, které už unesou kouli. Pokud se v něm navíc soutěží a k tomu vlastně je tato hra jako stvořená, pak nám často jde o co nejlepší výsledek. A tak zkoušíme koulí mířit přímo na kuželky, ale všechny nám nemusí pokaždé spadnout. Tato fyzikální hra z oblasti mechaniky je založena především na vhodné rotaci tuhého tělesa. Návod jak hrát bowling a být v něm co nejvíce úspěšný najdete na mnoha serverech. Jeden z návodů nabízím i zde, ale je to hlavně o tréninku...

Při velkých rychlostech a také díky nekvalitním povrchům našich silnic a dálnic může začít volant auta pěkně vibrovat. Příčinou můžou být  nevyvážená kola automobilu. Nevyvážená kola ohrožují bezpečnost vozidla a zvyšují náklady na provoz. Chybné vyvážení kola se může projevovat různě.

Vznášedlem je dopravní prostředek pohybující se na vzduchovém polštáři těsně nad vodní hladinou nebo povrchem země. Proud vzduchu proudí pod vznášedlo a vytváří tak vzduchový polštář. Dmychadla vhánějí otvory ve spodní části vznášedla vzduch pod něj a  ten je tam zadržován pružnou manžetou, aby neunikl zbytečně rychle do okolí. Přetlak pod vznášedlem tak udržuje stroj těsně nad povrchem. Pohyb vznášedla do stran zajišťují  vrtule umístěné na zádi stroje.

Fyzikální poučka říká, že žádný předmět upuštěný k zemi nemůže vyskočit výše, než odkud byl upuštěn. Možná jste však viděli pokus, který to zdánlivě popírá. Ze stejné výšky se pustí na zem basketbalový míč, na kterém je položený tenisák. Pokud se nám podaří oba míče takto pustit a věřte, že to není snadné, tak tenisák vyskočí po odrazu od dopadajícího basketbalového míče do velké výšky. Čím je to způsobeno?

Velikonoce už jsou v plném proudu a my si je můžeme zpříjemnit fyzikálními pokusy. Máme totiž k dispozici běžné velikonoční rekvizity a to vajíčka.  K pokusům je můžeme použít jak vajíčka syrová tak uvařená natvrdo. A další pomůcky najdeme v kuchyni či v lékárničce. Přeji hodně zábavy a co nejméně úklidu. 

Mechanické hračky jsou dnes vytlačovány hračkami elektronickými. I když si třeba prostřednictvím mobilu či počítače můžete zahrát golf, kulečník nebo minigolf a ověřit si tak platnost fyzikálních zákonů, není to tak docela ono. Z našeho života mizí často praktické mechanické činnosti a zkušenosti s pohybem těles. Jenže jak si můžeme doma fyzikálně experimentovat a ještě se k tomu pobavit? Co si takhle pořídit mechanickou kuličkovou dráhu na ledničku?

Zákon zachování momentu hybnosti je fyzikální jev, který se využívá u setrvačníků – například v podobě kol. Máme-li rotující tuhé těleso, závisí moment jeho setrvačnosti na rozložení hmoty v tomto tělese. V případě různých těles o stejné hmotnosti bude největší moment setrvačnosti u tělesa, jehož hmota je umístěna dále od osy otáčení. Příkladem z praxe mohou být například disky kol či pneumatiky.

Určování těžiště těles řešil už Archimédes. Podařilo se mu určit těžiště trojúhelníku či těžiště rovnoběžníku. Také Galileo Galilei se jako student zabýval problémem těžiště. Těžiště tělesa (centrum gravitatis – střed hmotnosti) je působiště tíhové síly působící na tuhé těleso v homogenním tíhovém poli.

Pohyb planet (i dalších těles sluneční soustavy v centrálním gravitačním poli) je dán fyzikálními zákony pohybu těles v gravitačním poli. Tyto zákony mechaniky a gravitační zákon formuloval v 17. století Newton. Zákonitosti pohybu planet však objevil o více než půl století dříve německý astronom Johanes Kepler pobývající na dvoře císaře Rudolfa II. Vycházel ve své době z velmi přesných a systematických pozorování poloh Marsu na hvězdné obloze, která koncem 16. století vykonal dánský astronom Tycho Brahe. Keplerovy zákony byly nejprve objeveny empiricky (bez fyzikálního zdůvodnění). Svůj pravý fyzikální obsah dostaly tyto tři zákony až později.

Evropští astronomové budou proměřovat tvar Země. Nejde o nějaký aprílový žert. Snad nikdo si dnes nemyslí, že Země je placka. Dnes však víme, že Země nemá tvar koule. Protože se na různých místech od tohoto tvaru odchyluje, začalo se tomuto tvaru říkat geoid. Pokud se to trochu přežene, mohla by se Země kreslit spíše jako brambora.