Anagyre je zajímavým rotujícím objektem, nad kterým se podivovali fyzikové, jakými byli třeba Wolfgang Pauli a Niels Bohr. Jeho název pochází z řeckého Ana (nahoru, zpět) a  gured (osevní postup), ale je známější pod názvem Rattleback (označil jej tak A. Moore z University of Michigan). V češtině je často nazýván jako keltský kámen. Na světlo světa se dostal přičiněním archeologů, kteří v 19. století zkoumali keltská a egyptská naleziště. Kámen roztočíme v jednom směru a bude normálně rotovat. Pokud jej však roztočíme ve směru opačném, po chvíli se zastaví a začne kmitat, aby se zase začal točit opačným směrem. Vlastně zdánlivě porušuje zákon zachování momentu hybnosti. Také můžeme kámen na jednom jeho konci stlačit směrem dolů. Když jej uvolníme, roztočí se.

Hospodyňky v kuchyni poznají velmi snadno, zda je vejce čerstvé. Pomůže jim k tomu znalost Archimédova zákona. Ve starším vajíčku vznikají plyny, díky kterým má pak vejce menší průměrnou hustotu než voda, a proto se v obyčejné vodě vznáší nebo dokonce plove na hladině. Čerstvé vejce klesá ve vodě díky své větší hustotě ke dnu.  Abychom vejce ve vodě opět odlepili ode dna, stačí do sklenice s vejcem a vodou nasypat a rozmíchat sůl případně přilít dostatečně koncentrovaný solný roztok.  Jde to však i prostým přiléváním obyčejné vody.

V souvislosti s právě proběhlým zatmění Slunce se v západní Evropě také očekává další doprovázející jev – " příliv století". Očekává se na březích Atlantického oceánu v západní Francii. Rozdíl mezi výškou hladiny při odlivu a při přílivu zde má nabýt hodnoty téměř 15 metrů. Davy lidí proudí k turistické atrakci – klášteru Mont Saint-Michel. Zde při odlivu moře ustupuje až do vzdálenosti 13 km a ke klášteru se tak dá dostat po spojující silnici "suchou nohou". O víkendu však rekordní mořský příliv okolí památky zcela zaplaví a stane se tak z ní opět ostrov. 

Když se v roce 1969 najednou zřítila v lehkém větru televizní věž s vysílačem na Emley Moor v Anglii, domnívali se její konstruktéři, že se tak stalo zejména díky námraze. Ale britský aerodynamik C. (Kit) Scruton věděl, že to bylo způsobeno zvláštním aerodynamickým vlivem. Kolem válcovitých těles vzniká nestabilní proud vzduchu, tzv. wortex shearing. Tento jev ohrožuje nejenom věže nebo vysoké komíny, ale také dlouhá lana mostních konstrukcí.  Například v Texasu na mostě Freda Hartmana se na jaře roku 1997 vlivem větru o rychlosti pouhých 18 km/h pořádně rozechvěla lana. Most byl v tento okamžik natolik namáhán, že mohlo dojít k jeho destrukci. Texaské ministerstvo dopravy nechalo svázat všechna lana dohromady, aby se vzájemně zpevnila a odolávala proudění vzduchu. Jak se tomuto jevu bránit?

Zajímavý nápad a hezké zpracování letu racků vytvořil britský filmař s internetovým nickem poochen geez. Zafixoval si svou kameru tak, aby nad městečkem St. Ives v Cornwallu v jihozápadním okraji Anglie, mohl zaznamenat křivky letu ptáků.

Také se dnes cítíte nějak mizerně? Bolí Vás hlava nebo se vám špatně dýchá? Příčinou může být dnešní prudký pokles atmosférického tlaku. Atmosférický tlak je způsoben vlastní tíhou atmosféry. Atmosférický tlak však není stálý, ale na daném místě země kolísá kolem určité hodnoty. Měření hodnot atmosférického tlaku je důležité v meteorologii, protože změny tlaku a rychlost těchto změn umožňují předpovídat počasí. Například zvýšení atmosférického tlaku přináší obvykle pěkné slunečné počasí s malou oblačností, avšak pokles tlaku znamená zvýšený výskyt oblačnosti a s tím spojeného deštivého počasí.  Můj Goethův barometr začíná  dnes večer nestíhat.

Tento pokus patří mezi experimenty s poněkud absurdním výsledkem.  Do dvou naprosto stejných plastových lahví nalijeme také stejné množství vody. Do každého z plastových víček si vyvrtáme vždy po dvou zcela stejných otvorech.  Do jednoho z víček dáme do obou otvorů přibližně stejně dlouhá plastová brčka. Do druhého z víček vložíme do jednoho z otvorů stejně dlouhé brčko, jako tomu bylo u prvního víčka, ale do druhého otvoru zasuneme brčko mnohem delší tak, aby při zašroubování láhve trčel jeho dlouhý konec ven z láhve. Obě láhve připravenými víčky zašroubujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme z nich napuštěnou vodu vytékat. Ze které z lahví vyteče voda ven dříve?

Uřízněte si asi 10 cm dlouhou plastovou trubičku a její konce označte na stejné straně například lihovou fixou symboly X a O. Pak trubičku položte na podložku tak, aby byla symboly natočená nahoru. Přiložte svůj ukazováček na jeden ze symbolů – například X a jeho prudkým sjetím z trubičky dolů ji uveďte do rotačního pohybu. Shora pozorujeme, že je na rotující trubičce vidět pouze symbol X. Pokud trubičku roztočíte prstem ze symbolu O, pak při rotaci spatříte pouze toto písmeno.  Proč je vidět pouze jedno písmeno při otáčení a sice to, které při roztáčení stisknete?  

K experimentu se svíčkovou houpačkou potřebujeme dlouhou svíčku, kterou na obou koncích seřízneme shora pod úhlem asi 45° a ponecháme asi 1 cm dlouhý knot na obou stranách. Drát (hřebík, pletací jehlice) nahřátý v plamenu jiné svíčky či nad plynovým sporákem postupně protáhneme napříč středem svíčky tak, aby vedl těsně nad knotem. Drát se tak stane otočnou osou houpačky, kterou umístíme z obou stran například na sklenice. Pokud není svíčka vyvážena, upravíme ji dodatečným seříznutím jednoho z konců. Oba konce svíčky zapálíme a sledujeme, jak se svíčková houpačka pohybuje.

K velmi efektním trikům "siláků" patří i trhání tlustých telefonních seznamů či balíčků karet. V mnoha případech se však nejedná o silovou disciplínu, ale jednoduchý fyzikální trik. Nemyslím tím však finty typu, kdy se telefonní seznam či balíček karet asi 15 minut nahřívá na teplotu 200 °C v troubě, až jeho listy zkřehnou natolik, že se to trhá samo.