Než bylo vynalezeno plnící pero v roce 1884, musel lidstvu stačit na psaní dobře seříznutý husí nebo jiný brk. Kuličkové pero sestavil maďarský umělec a novinář László Biro ve 30. letech 20. století. Při jedné návštěvě tiskárny si všiml s jakou rychlostí zasychá tiskařská barva. Takovýto rychleschnoucí inkoust by se hodil jako náplň do plnicího pera. Ale takto hustý inkoust perem neprotékal. Proto se Biro rozhodl nahradit kovový psací hrot u svého pera maličkou kuličkou. Při pohybu pera po papíru se otáčela kulička a nabírala ze zásobníku inkoust, který se pak nanášel na papír. Tento princip kuličkového pera však nebyl nový. Byl patentován už v roce 1888 Johnem J. Loudem ke značení kůže, ale nebyl komerčně využíván. Jak pracuje kulička v propisce?

Jednou z podmínek pro zvýšení bezpečnosti pasažérů v dopravních prostředcích je používání bezpečnostních pásů. Při cestování autem se auto i cestující pohybují vzhledem k vozovce stejnou rychlostí. Při prudkém zabrždění však vlivem setrvačnosti setrvává nepřipoutané tělo v pohybu směrem dopředu a tomu právě brání bezpečnostní pás. S nápadem na používání bezpečnostního pásu přišel zřejmě už v 19. století  vynálezce George Cayley (1773 – 1857). V roce 1902 si jistý Walter Baker z Clevelandu zřejmě zachránil život, když se před pokusem o rychlostní rekord v elektromobilu přivázal k sedadlu koženým řemenem. V rychlosti přibližně 125 km/h nezvládl řízení a skončil s vozem v přemetech. Už v roce 1903 vynalezl Louis Renault 5bodový bezpečnostní pás, ze kterého automobilka Volvo vyvinula pás 3bodový.

Deštivé počasí letošního jara s malými přestávkami zvedá hladiny vodních toků. Na internetu existují užitečné stránky, ve kterých můžete neustále monitorovat situaci na vodních tocích. Najdete tu jak sedmidenní historii objemových průtoků, tak rovněž vodní stav, který semaforovými barvami varuje před zvýšeným průtokem vody.

Žirafy dosahují výšky od 4 do 6,5 metru. Jejich krk je dlouhý až 2,5 metru. Aby se krev dostala do mozku  musí překonat značné převýšení a proto má žirafa nejvyšší krevní tlak mezi savci. Jenomže se také musí se svou hlavou sklonit a to by mohlo vést v důsledku prudkého snížení krevního tlaku k popraskání jejich mozkových cév. Jak se organismus žirafy vyrovnává s takovými změnami krevního tlaku?

Náš svět je založený na tření. Bez něj bychom se skutečně neobešli - figuruje naprosto všude. Komplikuje nám sice matematické řešení jednoduchých fyzikálních problémů, kde s ním musíme pro zpřesnění výsledku rozhodně počítat. V praxi má své negativní i pozitivní stránky. A jak by vypadal svět bez tření? To nám v katastrofickém videoklipu ukazuje německé sdružení Zentralverband des Deutschen Handwerks (ZDH) pro podporu řemesel.

Mezi hrozné zlozvyky patří křupání klubů prstů na rukou. Mnozí jedinci zvládají křupat i klouby prstů na nohou, krkem, ramenem či zády. Co to vlastně tak praská v kloubech prstů, když je prohneme?

Při míchání klasické newtonovy kapaliny jako je například voda vzniká kolem míchačky vodní povrchová prohlubeň. Zajímavější efekty však poskytují nenewtonovské kapaliny.Nenewtonská (anomální) kapalina je kapalina, která se z nějakého důvodu nechová tak, jak je u kapalin běžné. Nejběžnějším příkladem takové kapaliny je tekuté bahno nebo podmáčené písky. Doma si ji můžete vyrobit jako směs vody a práškového škrobu. Nenewtonské kapaliny mají různé zajímavé vlastnosti. Kromě na mém blogu již popisovanému chození po jejím povrchu: https://fyzmatik.pise.cz/84735-nenewtonovska-kapalina.html jsou tu další nenewtonské jevy - jako je třeba Weissenbergův efekt.

Britský inženýr Arthur Kaye si všiml v roce 1963 podivného jevu při svých experimentech se směsí organické kapaliny. Když vyléval svou viskózní směs, všiml si, že se mu pramínek směsi odrazil od povrchu již vylité směsi v nádobě proti směru tíhové síly - což je u kapaliny jev docela nezvyklý. Tato podivná vlastnost kapalin může být ve skutečnosti častým, ale nesnadno pozorovatelným jevem při přelévání šampónů, barev, tekutého mýdla, jogurtů či kečupů.

Každé těleso má jediné těžiště. Pomyslné těžiště má i Česká republika. No spíše její model vystřihnutý z papíru. Přesné zaměření tohoto bodu nebylo snadné, ale nakonec se to během let  2004 a 2005 podařilo ing. Fofonkovi. Geografický střed (těžiště modelu) České republiky leží v obci Číhošť u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Najít těžiště papírového modelu ČR není těžké. Vystřihnutý model třeba zavěšujeme na provázky a vždy nakreslíme pokračování provázku na papírovém modelu - těžnici. Postup zopakujeme a v průsečíku těžnic je hledané těžiště. Jiným snadným způsobem určení těžiště papírového modelu ČR je jeho podepření na špendlík či špičku prstu, aby zůstal ve vodorovné poloze. Nad hrotem špendlíku či prstem je těžiště plochy.

Oblíbenou dekorací fyzikálních kabinetů je houpačka sestavená z několika v řadě za sebou stejně velikých tvrdých kovových kuliček zavěšených na dvojitých závěsech. Vychýlením jedné nebo několika kuliček z klidové polohy a jejich následné puštění vyvolá periodický kmitavý pohyb dalších kuliček, které odskočí z druhého konce řady kovových kuliček. Tomuto zařízení se říká rázostroj, ale bývá označováno také jako Newtonova houpačka, i když původní myšlenka rázostroje pochází od francouzského fyzika Edme Mariotta (1676).