Fyzmatik | FYZMATIK

Na okraji atmosféry proudí větry rychlostí mezi 320 až 480 km/h, které spojují střední zeměpisné šířky s polárními oblastmi. Jedná se o skutečné tryskové proudění vzduchu, které se zásadně liší od jet streamu, který je využíván zejména piloty letadel a proudí ve směru zemských rovnoběžek od západu na východ. Agentura NASA nyní chystá start pěti suborbitálních raket, které hodlá vypustit v intervalu 5 minut, ke zkoumání tryskového proudění na hranici atmosféry s vesmírem.

[ Pokračování článku ]

V době používání mobilních telefonů, které překypují každým rokem spoustou nových aplikací, se zdá, že používání hodinek bude odzvoněno. Vždyť se stačí podívat na display mobilu a požadovanou aplikaci spustit. Ovšem ne všude je dostatečné pokrytí signálem a také s používáním internetu v mobilu může být problém. Naštěstí se výrobci hodinek nevzdávají a nabízejí jejich vysoce sofistikovanou podobu ve formě outdoorových náramkových počítačů. Ocení je zejména lidé pobývající často v terénu nebo pod vodní hladinou. Já jsem měl to štěstí, že jsem si mohl dostatečně osahat produkt firmy Suunto ve variantě Vector. Nabízí kromě chronometrických funkcí také jedinečné funkce jako jsou barometr, výškoměr, kompas či teploměr. O zkušenostech s nimi se s vámi můžu podělit.

[ Pokračování článku ]

Při zatmění Slunce vstupuje Měsíc mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje. Tato situace může nastat jen tehdy, když je Měsíc v novu. K zajímavým efektům dochází v případě úplného zatmění Slunce, protože se po zemském povrchu pohybuje stín Měsíce. Přitom dochází na zastíněné části Země k výraznému setmění a ochlazení, kolem Měsíce zakrývajícího Slunce je vidět sluneční koróna, na obloze se objeví hvězdy i některé planety a jev mohou doprovázet také neobvyklé reakce živočichů a rostlin. Během tohoto úkazu se provádí různá meteorologická pozorování s cílem zjistit, jaký vliv má úplné zatmění Slunce na děje v zemské atmosféře. Obvykle se při těchto experimentech provádí měření intenzity sluneční radiace, teploty a vlhkosti vzduchu, rychlosti a směru větru či teploty půdy. Japonští fyzici nyní ukázali, že při tomto jevu také v atmosféře vzniká bublina vysokého tlaku vzduchu, která se pohybuje atmosférou rychlostí vyšší než 3200 km/h.

[ Pokračování článku ]

Za jak dlouho se nejdříve dostane molekula vody z pramene Vltavy do moře? Nejrychlejší cestu zažívá molekula vody při mírně zvýšeném stavu řeky. Ve Vltavě se tak dostane do moře za asi 10,5 dne. Tato hodnota je jen teoretická, pokud bychom uvažovali, že molekula vody tokem stále pluje bez zdržování v přehradách nebo zátočinách. Při normálním stavu vody trvá molekule vody cesta asi 12 dnů. Pokud se voda při povodni vylije z břehů, přestože se průtok vody řekou a její rychlost několikanásobně zvyšuje, doba cesty pomyslné molekuly vody se od pramene k moři prodlužuje asi na 24 dnů. Je to dáno především tím, že se voda v průběhu povodně více zdržuje v krajině.

[ Pokračování článku ]

Mezi základní webové stránky amatérského meteorologa může patřit i blog StormWatch7 stanice ABC7 zaměřený na meteorologické jevy ve světě. Najdete tu zaznamenané a zdokumentované události, které nám v různých koutech světa připravuje nápadité počasí. Na blogu tak objevíte vysvětlení situací, které zaznamenala i naše média. Například oranžový sliz, který se objevil po dešti ve vesničce Kivalina na Aljašce, nebyl tvořen řasou ani vajíčky jistého korýše, ale výtrusy hub. Na blogu jsou zachyceny i nedávné písečné bouře v Arizoně a dokonce i mrak ve tvaru atomového hřibu.

[ Pokračování článku ]

Máte rádi bouřky? Jejich sezóna u nás se pomalu blíží ke konci. Bouřkové období se zvýšeným počtem blesků začíná tak v polovině dubna a končí koncem září, kdy už není povrch země prohřátý a v atmosféře není dostatek vlhkosti. I v ČR existuje komunita lidí, kteří nesledují bouřkovou oblast v pohodlí svých příbytků, ale vydávají se napříč republikou vstříc vznikajícím a probíhajícím bouřkám. O své úlovky se rádi podělí s ostatními.

[ Pokračování článku ]

Zima se v minulých dnech doslova přelila do léta. Svědčí o tom nejenom vysoké denní teploty vzduchu, ale i to, že sluníčko nějak více opaluje. Aby ne, když Světová meteorologická organizace (WMO) ve svém tiskovém prohlášení zveřejnila, že množství ozonu během zimy až do konce března pokleslo nad Arktidou až o 40 %. Loni ve stejném období byl naměřen pokles pouze o 30 %. Data poskytla družice Evropské kosmické agentury (ESA) Envisat.

[ Pokračování článku ]

novější článkystarší články

vypnout mobilní verzi