Bydlení u jezera nebývá vždy idylické. Vyprávět by o tom mohli obyvatelé chat Ochre Beach v okolí jezera Dauphin v kanadské Manitobě.  Byl tam vyhlášen nouzový stav, když ledová stěna zcela zničila 6 domů a poškodila přes 14 domů. Naštěstí žádná zranění nebyla zaznamenána. Pro oblast, která se zotavuje z rozsáhlých záplav z roku 2011, je to další těžká rána.

Letošní rok má příliš temný začátek. Jistě jste si povšimli, že se nám už od začátku roku sluníčko neustále schovává. Zatímco dlouhodobé statistiky uvádějí průměrnou délku slunečního svitu v lednu kolem 50 hodin, letos nás sluneční paprsky olizovaly sotva 15 hodin, ve vyšších nadmořských výškách kolem 25 hodin. Jsou také lokality, kde sluníčko za celý leden svítilo sotva 10 hodin a méně (Svratouch 8 hodin, Cheb 9,5 hodiny).  A za únor to také nebude žádná sláva. Majitelé solárních elektráren tak rozhodně nebudou nadšeni na rozdíl od podporovatelů teorie globálního stmívání.  

V okolí Košetic na Pelhřimovsku zaujme už zdálky vysoký červenobílý stožár.  Touto neobvykle vysokou stavbou není o rozhlasový vysílač, ale atmosférický stožár. Bude to údajně jeden ze 4 nejvyšších stožárů  v České republice, který se svou výškou 250 metrů až čtyřnásobně přesáhne výšku pražské Petřínské rozhledny.  Půjde o jedinou atmosférickou stanici stožárového typu u nás, která bude mít za úkol měřit skleníkové plyny v atmosféře.

Nezvyklý jev čekal nedávno na obyvatele britské rybářské vesničky Footdee (součást Aberdeenu). Okolí jejich domovů bylo pokryto nezvyklou bílou pokrývkou připomínající sníh. Jednalo se však o ohromné množství pěny. Příčinou nebyla ekologická havárie s únikem saponátu, ale samotná příroda.

Vzácný meteorologický jev označovaný jako Heat burst se prý objevil v severních Čechách. Přišli s tím některé české amatérské meteorologické servery. Mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Petr Dvořák potvrdil, že Heat burst vzhledem k podmínkám nastat mohl. "Ovšem jev je to velice lokální a aby byl změřen, musí v tom místě být měřicí stanice. Na stanicích ČHMÚ toto zaznamenáno nebylo."

Během pondělí  20.8. 2012 se v České republice přepisovaly teplotní rekordy. Za extrémním vedrem, na české poměry nestandartním, mohl horký vzduch, který nad české území zamířil ze Sahary. Celé odpoledne očekávali meteorologové překročení absolutního teplotního rekordu na českém území, který platil  od roku 1983. Tehdy byla v Praze-Uhříněvsi naměřena teplota 40,2 °C. Letostento absolutní teplotní rekord padl.

Na okraji atmosféry  proudí větry rychlostí mezi 320 až 480 km/h, které spojují střední zeměpisné šířky s polárními oblastmi.  Jedná se o skutečné tryskové proudění vzduchu, které se zásadně liší od jet streamu, který je využíván zejména piloty letadel a proudí ve směru zemských rovnoběžek od západu na východ. Agentura NASA nyní chystá start pěti suborbitálních raket, které hodlá vypustit v intervalu 5 minut, ke zkoumání  tryskového proudění na hranici atmosféry s vesmírem.

V době používání mobilních telefonů, které překypují každým rokem spoustou nových aplikací, se zdá, že používání hodinek bude odzvoněno. Vždyť se stačí podívat na display mobilu a požadovanou aplikaci spustit. Ovšem ne všude je dostatečné pokrytí signálem a také s používáním internetu v mobilu může být problém. Naštěstí se výrobci hodinek nevzdávají a nabízejí jejich vysoce sofistikovanou podobu ve formě outdoorových náramkových počítačů. Ocení je zejména lidé pobývající často v terénu nebo pod  vodní hladinou. Já jsem měl to štěstí, že jsem si mohl dostatečně osahat produkt firmy Suunto ve variantě Vector. Nabízí kromě chronometrických funkcí také jedinečné funkce jako jsou barometr, výškoměr, kompas či teploměr. O zkušenostech s nimi se s vámi můžu podělit.  

Při zatmění Slunce vstupuje Měsíc  mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje. Tato situace může nastat jen tehdy, když je Měsíc v novu. K zajímavým efektům dochází v případě úplného zatmění Slunce, protože se po zemském povrchu pohybuje stín Měsíce. Přitom dochází na zastíněné části Země k výraznému setmění a ochlazení, kolem Měsíce zakrývajícího Slunce je vidět  sluneční koróna, na obloze se objeví hvězdy i některé planety a jev mohou doprovázet také neobvyklé reakce živočichů a rostlin. Během tohoto úkazu se provádí různá meteorologická pozorování s cílem zjistit, jaký vliv má úplné zatmění Slunce  na děje v zemské atmosféře. Obvykle se při těchto experimentech provádí měření intenzity sluneční radiace, teploty a vlhkosti vzduchu, rychlosti a směru větru či teploty půdy. Japonští fyzici nyní ukázali, že při tomto jevu také v atmosféře vzniká  bublina vysokého tlaku vzduchu, která se pohybuje atmosférou rychlostí vyšší než 3200 km/h.

Pozorování oblohy nabízí mnohdy zcela neočekávané a rychle pomíjivé meteorologické jevy.  Neobvyklou oblačnost mohli pozorovat 16. prosince 2011 obyvatelé  Birminghamu v Alabamě.  Mnozí  z nich vybaveni kamerami zaznamenali a na internetu uveřejnili působivě valící se oblačné vlny připomínající obrovský mořský příboj. Meteorologové je označují jako Kelvin-Helmholtzova oblaka. Jak tato oblaka vznikají?