Po více než 60 letech by mohl být meteorology uznán nový typ mraku, který lidem připomíná vlnící se hladinu moře na obloze.  Jeho objevitelé mu navrhují prozatím latinské označení undulatus asperatus, což se dá přeložit jako "neklidné zvlnění".

Během června a července nastává období pozorování nočních svítících oblaků (polární mezosférický oblak nebo noctilucent).  Pozorovat je můžeme pouze několik hodin na soumračné obloze po západu slunce nebo před jeho východem mezi severozápadním a severovýchodním obzorem. Ideálním místem jejich spatření jsou vyšší polohy našich hor či místa s nízkým světelným znečištěním.  Noční svítící oblaka mají podobu stříbřitých oblačných závojů, připomínajících cirrovitou oblačnost, které mohou za nastupujícího svitu Měsíce na tmavém pozadí oblohy nádherně světélkovat.

Mlha je obvykle složena z malých vodních kapiček rozptýlených ve vzduchu v blízkosti zemského povrchu. Vzniká kondenzací vodní páry v přízemní vrstvě vzduchu, která se ochladí například od studeného zemského povrchu. Se složitějším způsobem vzniku mlhy se setkáváme na horách. Tady může narazit masa teplého a vodní párou nasyceného vzduchu na překážku v podobě třeba horského hřebenu. Snaží se ji obejít, a když se jí to nepodaří, stoupá vzhůru do svahu. S rostoucí nadmořskou výškou klesá okolní teplota a atmosférický tlak.

Chodíte rádi do přírody, zajímá vás oblačná obloha, máte chytrý mobil a rádi fotografujete? Pak je přímo pro vás určena aplikace, která umí například rozpoznávat druhy mraků. Nepotřebujete poměrně drahé atlasy oblaků, ve kterých si navíc nejste jisti a váháte podle fotografie, zda se jedná o druh, který vidíte na obloze. Navíc data přitom může využít smysluplně Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA).  

Bydlení u jezera nebývá vždy idylické. Vyprávět by o tom mohli obyvatelé chat Ochre Beach v okolí jezera Dauphin v kanadské Manitobě.  Byl tam vyhlášen nouzový stav, když ledová stěna zcela zničila 6 domů a poškodila přes 14 domů. Naštěstí žádná zranění nebyla zaznamenána. Pro oblast, která se zotavuje z rozsáhlých záplav z roku 2011, je to další těžká rána.

Letošní rok má příliš temný začátek. Jistě jste si povšimli, že se nám už od začátku roku sluníčko neustále schovává. Zatímco dlouhodobé statistiky uvádějí průměrnou délku slunečního svitu v lednu kolem 50 hodin, letos nás sluneční paprsky olizovaly sotva 15 hodin, ve vyšších nadmořských výškách kolem 25 hodin. Jsou také lokality, kde sluníčko za celý leden svítilo sotva 10 hodin a méně (Svratouch 8 hodin, Cheb 9,5 hodiny).  A za únor to také nebude žádná sláva. Majitelé solárních elektráren tak rozhodně nebudou nadšeni na rozdíl od podporovatelů teorie globálního stmívání.  

V okolí Košetic na Pelhřimovsku zaujme už zdálky vysoký červenobílý stožár.  Touto neobvykle vysokou stavbou není o rozhlasový vysílač, ale atmosférický stožár. Bude to údajně jeden ze 4 nejvyšších stožárů  v České republice, který se svou výškou 250 metrů až čtyřnásobně přesáhne výšku pražské Petřínské rozhledny.  Půjde o jedinou atmosférickou stanici stožárového typu u nás, která bude mít za úkol měřit skleníkové plyny v atmosféře.

Nezvyklý jev čekal nedávno na obyvatele britské rybářské vesničky Footdee (součást Aberdeenu). Okolí jejich domovů bylo pokryto nezvyklou bílou pokrývkou připomínající sníh. Jednalo se však o ohromné množství pěny. Příčinou nebyla ekologická havárie s únikem saponátu, ale samotná příroda.

Vzácný meteorologický jev označovaný jako Heat burst se prý objevil v severních Čechách. Přišli s tím některé české amatérské meteorologické servery. Mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Petr Dvořák potvrdil, že Heat burst vzhledem k podmínkám nastat mohl. "Ovšem jev je to velice lokální a aby byl změřen, musí v tom místě být měřicí stanice. Na stanicích ČHMÚ toto zaznamenáno nebylo."

Během pondělí  20.8. 2012 se v České republice přepisovaly teplotní rekordy. Za extrémním vedrem, na české poměry nestandartním, mohl horký vzduch, který nad české území zamířil ze Sahary. Celé odpoledne očekávali meteorologové překročení absolutního teplotního rekordu na českém území, který platil  od roku 1983. Tehdy byla v Praze-Uhříněvsi naměřena teplota 40,2 °C. Letostento absolutní teplotní rekord padl.