Fyzmatik | FYZMATIK

Nad Tuniskem se podařilo začátkem prosince 2014 zaznamenat oblaka stočená do kruhů či spirály. Oblačnost tvořená mraky typu altocumulus zachycená při západu slunce, byla zvýrazněna paletou barev od oranžové přes růžovou až do červené. Takové soubory tří smyček nebývají na obloze běžné a tak se hned vyrojily teorie příznivců chemtrails.

Během června a července nastává období pozorování nočních svítících oblaků (polární mezosférický oblak nebo noctilucent).  Pozorovat je můžeme pouze několik hodin na soumračné obloze po západu slunce nebo před jeho východem mezi severozápadním a severovýchodním obzorem. Ideálním místem jejich spatření jsou vyšší polohy našich hor či místa s nízkým světelným znečištěním.  Noční svítící oblaka mají podobu stříbřitých oblačných závojů, připomínajících cirrovitou oblačnost, které mohou za nastupujícího svitu Měsíce na tmavém pozadí oblohy nádherně světélkovat.

Chodíte rádi do přírody, zajímá vás oblačná obloha, máte chytrý mobil a rádi fotografujete? Pak je přímo pro vás určena aplikace, která umí například rozpoznávat druhy mraků. Nepotřebujete poměrně drahé atlasy oblaků, ve kterých si navíc nejste jisti a váháte podle fotografie, zda se jedná o druh, který vidíte na obloze. Navíc data přitom může využít smysluplně Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA).  

Letošní rok má příliš temný začátek. Jistě jste si povšimli, že se nám už od začátku roku sluníčko neustále schovává. Zatímco dlouhodobé statistiky uvádějí průměrnou délku slunečního svitu v lednu kolem 50 hodin, letos nás sluneční paprsky olizovaly sotva 15 hodin, ve vyšších nadmořských výškách kolem 25 hodin. Jsou také lokality, kde sluníčko za celý leden svítilo sotva 10 hodin a méně (Svratouch 8 hodin, Cheb 9,5 hodiny).  A za únor to také nebude žádná sláva. Majitelé solárních elektráren tak rozhodně nebudou nadšeni na rozdíl od podporovatelů teorie globálního stmívání.  

Nezvyklý jev čekal nedávno na obyvatele britské rybářské vesničky Footdee (součást Aberdeenu). Okolí jejich domovů bylo pokryto nezvyklou bílou pokrývkou připomínající sníh. Jednalo se však o ohromné množství pěny. Příčinou nebyla ekologická havárie s únikem saponátu, ale samotná příroda.