Fyzmatik | FYZMATIK

Pokud vlastníte chytrý telefon nebo tablet, jistě jste při výběru aplikací do něj vhodných narazili na programy s hologramy. Jde o optické iluze, kdy se obraz z displeje (tvořený objektem zobrazeným ze čtyř stran) rozprostře na čtyři strany vytvořené plastové konstrukce položené na displeji. Plastové konstrukce se dají vyrobit jednoduchým způsobem z průhledné plastové láhve nebo pomocí slepených částí obalů na CD do vhodného tvaru pyramidy. Zobrazením displeje tak v plastové konstrukci vznikne iluze hologramu - prostorového obrazu, který lze vidět ze čtyř různých úhlů. Na jakém triku tato optická iluze funguje?

V letošním roce přišel Národní památkový ústav s novinkou. Návštěvníkům hradů, zámků a dalších památek umožňuje interiéry památek fotografovat. Většinou za poplatek, ale někde dokonce i zdarma. Přesto bývá na fotografující kladen důležitý požadavek – aby nefotili s bleskem.

Dírkovou komoru (camera obscura) na Radniční věži ve Znojmě jsem znal pouze z vyprávění. Nezmiňuje se o ní ani aktuální informační materiál, vydaný turistickým informačním centrem ve Znojmě, či wikipedie. Neupozorní na ni ani slečna v pokladně, takže pokud bych se o ní nezmínil sám, tak žádnou další informaci nedostanu. No a na ochozu, kde se nachází, jsem měl velké štěstí – přesvědčil jsem všechny přítomné, aby se tentokrát nekochali výhledem z věže, ale raději zavřeli všechny okenice.

Od 20. února 2016 mají povinnost chodci, pohybující se za snížené viditelnosti mimo obec po krajnici nebo okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, nosit reflexní prvky. Reflexní prvky jsou vyráběny v nejrůznějších variantách – nejčastěji jako ohebné pásky na ruce či na noze, umístěné ideálně směrem do vozovky. Někdy jsou reflexní prvky také součástí oblečení nebo batohu. Jak reflexní pásky fungují?

Řada lidí kompenzuje svůj špatný zrak jednoohniskovými brýlemi. Jsou -li krátkozrací, pak potřebují brýle s rozptylkami, aby ostře viděli vzdálené objekty. Menší skupina lidí je dalekozrakých. Tito vidí dobře do dálky, ale aby si pohodlně přečetli text v knížce, potřebují v brýlích spojky. Přibližně po 45. roku věku však začíná mít oko akomodační problémy a začíná nezaostřovat  při čtení. Jde o věkem přirozený proces, který bychom neměli zaměňovat s předchozími refrakčními poruchami. Tato vada se nevhodně označuje jako stařecká vetchozrakost, lékaři ji odborně nazývají jako presbyopie. Příčinou bývá kromě únavy akomodačních svalů také i změna pružnosti oční čočky, která mění svou optickou mohutnost. Usazují se v ní látky bílkovinné povahy, které pružnost čočky snižují. Pro mnohé lidi vyvstává nutnost používání dvou brýlí: na blízko a do dálky. Nebo to lze řešit i jinak – multifokálními skly.