První semafor byl uveden do provozu v prosinci 1868 u budovy britského parlamentu. Jenže asi měsíc po jeho instalaci vybuchnul na křižovatce uniklý plyn a popálil blízko stojícího policistu. Na nějaký čas byla tato technická vymoženost zapomenuta. První, semafory řízená křižovatka, byla postavena v roce 1924 na berlínské křižovatce Potsdamer Platz. Jednotlivé barvy byly tehdy umístěny místo pod sebou vedle sebe a ručně je přepínal policista. V Praze začala světelná křižovatka fungovat až v roce 1927. Každý dnes ví, že na semaforu jsou tři barvy: červená, oranžová a zelená. Proč byly vybrány zrovna tyto 3 barvy?

Dírkovou komoru (camera obscura) na Radniční věži ve Znojmě jsem znal pouze z vyprávění. Nezmiňuje se o ní ani aktuální informační materiál, vydaný turistickým informačním centrem ve Znojmě, či wikipedie. Neupozorní na ni ani slečna v pokladně, takže pokud bych se o ní nezmínil sám, tak žádnou další informaci nedostanu. No a na ochozu, kde se nachází, jsem měl velké štěstí – přesvědčil jsem všechny přítomné, aby se tentokrát nekochali výhledem z věže, ale raději zavřeli všechny okenice.

K Velikonocům patří velikonoční kraslice – většinou vyfouknuté vajíčko, které je na svém povrchu vyzdobené nejrůznějšími výtvarnými technikami. Technik zdobení kraslic je nepřeberné množství, ale s využitím moderních technologií lze kraslici nazdobit tak, aby při své rotaci vytvářela zajímavé stroboskopické efekty.

Od 20. února 2016 mají povinnost chodci, pohybující se za snížené viditelnosti mimo obec po krajnici nebo okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, nosit reflexní prvky. Reflexní prvky jsou vyráběny v nejrůznějších variantách – nejčastěji jako ohebné pásky na ruce či na noze, umístěné ideálně směrem do vozovky. Někdy jsou reflexní prvky také součástí oblečení nebo batohu. Jak reflexní pásky fungují?

V parku milotického zámku nacházejícího se asi 12 km severně od Hodonína najdete zajímavý fyzikální exponát. Nenápadný dřevěný domeček má na své bílé stěně nápis Camera Obscura. Po mnoha stěhováních byl tento domeček usazen v rohu parku tak, aby nepřekážel turistům, kteří si chtějí vyfotit boční stranu zámku. Často však mnozí fotografující neví, že právě v tomto domečku pořídí v dnešní digitální době zajímavou fotografii zámku a ještě pochopí princip optického zobrazení ve fotoaparátu.

Řada lidí kompenzuje svůj špatný zrak jednoohniskovými brýlemi. Jsou -li krátkozrací, pak potřebují brýle s rozptylkami, aby ostře viděli vzdálené objekty. Menší skupina lidí je dalekozrakých. Tito vidí dobře do dálky, ale aby si pohodlně přečetli text v knížce, potřebují v brýlích spojky. Přibližně po 45. roku věku však začíná mít oko akomodační problémy a začíná nezaostřovat  při čtení. Jde o věkem přirozený proces, který bychom neměli zaměňovat s předchozími refrakčními poruchami. Tato vada se nevhodně označuje jako stařecká vetchozrakost, lékaři ji odborně nazývají jako presbyopie. Příčinou bývá kromě únavy akomodačních svalů také i změna pružnosti oční čočky, která mění svou optickou mohutnost. Usazují se v ní látky bílkovinné povahy, které pružnost čočky snižují. Pro mnohé lidi vyvstává nutnost používání dvou brýlí: na blízko a do dálky. Nebo to lze řešit i jinak – multifokálními skly.

V zelených rostlinách probíhá neustále biochemický proces zvaný fotosyntéza. Rostlina při něm přijímá energii prostřednictvím fotonů slunečního světla a přeměňuje ji na chemickou energii v podobě energeticky bohatých sloučenin, jako jsou například cukry.  Rostliny z ovzduší přijímají vodu a oxid uhličitý, které prostřednictvím chloroplastů a dalších organismů složitým a komplikovaným způsobem přeměňují na kyslík, který vydechují do ovzduší. Absorbování slunečního záření zajišťuje chlorofyl – barvivo obsažené v zelených rostlinách, které jim propůjčuje svou barvu. Co však rostliny dělají s přebytkem slunečního záření?

Index lomu látky je měřítkem toho, jak rychle se pohybuje světlo v materiálu, když přechází z jedné látky do druhé. Jde o poměr rychlosti světla ve vakuu a rychlosti světla v daném prostředí. Při přechodu světla z opticky hustšího prostředí o větším indexu lomu do opticky řidšího s menším indexem lomu, se paprsek světla láme směrem od kolmice. Naopak při přechodu z prostředí opticky řidšího prostředí do prostředí opticky hustšího dochází k lomu ke kolmici. S indexem lomu jdou provádět zajímavé pokusy.

Nedávno se internetem šířil snímek šatů, které si vyfotila jednadvacetiletá Caitlin McNeillová. Na fotografii se její šaty jedné skupině lidí jeví v barevné kombinaci bílo-zlaté, zatímco druhá skupina lidí je přesvědčena o modro-černé kombinaci.  Na její nekvalitní fotografii se se skutečně jevily šaty bílo-zlaté, na jiných snímcích stejných šatů však šlo o modro černou kombinaci. Co způsobilo tento optický klam?

Částečné zatmění Slunce bylo dnes díky výbornému počasí krásně pozorovatelné z celého našeho území. I když nebylo úplné, přineslo celou řadu zajímavých zjištění.  Téměř 70 % zakrytí slunečního kotouče způsobilo podle našich školních měření pokles intenzity slunečního záření z 35 luxů až na 15 luxů. To že se setmělo, bylo viditelné i pouhým okem na okolní přírodě, která ztrácela barvy a začala získávat olovnatý nádech. Reagovali na to zejména svým zvýšeným řevem v parku právě hnízdící ptáci. Citelné však bylo ochlazení během největší fáze částečného zatmění. Teplota postupně klesla z 8,3° C až na 7,6 °C. Pocitově to bylo na přímém slunci hodně znát, že teplota neroste, ale postupně klesá. Ale největší překvapení přinesl cedník.