Fyzmatik | FYZMATIK

Americká vesmírná observatoř Fermi (původně zvaná GLAST a přejmenovaná v srpnu 2008 na Fermi) více než rok hledá ve vesmíru zdroje gama záření. Data, která mezitím zjistila, umožnila vznik dosud nejpřesnější mapy oblohy v oboru nejvyšších energií elektromagnetického spektra. Dalším důležitým počinem této sondy je významný příspěvek k ověření správnosti Einsteinovy teorie relativity, která předpokládá, že se ve vakuu elektromagnetické záření šíří konstantní rychlostí, bez ohledu na jeho vlnovou délku.

V roce 1905 přistoupil Albert Einstein k problému relativity pohybu zcela novým způsobem. Navrhl založit fyziku na dvou základních principech – postulátech: principu relativity a principu konstantní rychlost světla. Cesta k nim však vedla mnohými úskalími, která popsali Newton a Galilei.

Měření rychlosti světla bylo odedávna považováno za velmi složitý problém. Isaac Beeckman, navrhl v roce 1629 experiment, při kterém by se pozoroval záblesk z kanónu odražený ze zrcadla vzdáleného asi míli. Galileo Galilei nevěřil v nekonečnou rychlost šíření světla a navrhl proto počátkem 17. století ji změřit. Se svým pomocníkem by si vzali lucerny a vyšli na dva od sebe vzdálené kopce a provedli by docela naivní pokus. Experiment spočíval v tom, že by Galileo odkryl na krátký okamžik svou lucernu a když světlo uvidí na druhém kopci jeho pomocník, odkryl by svoji lucernu, kterou by uviděl Galileo. Podle Galilea stačilo zjistit vzdálenost obou pozorovatelů a změřit dobu, za kterou světlo tuto vzdálenost urazilo. Tak by se dala vypočítat rychlost šíření světla. 

Multimediální prezentace o Speciální teorii relativity.
K nahlédnutí zde: utf.mff.cuni.cz/...