Zima udeřila a sníh pokryl vše kolem. I naše čtyřkolové miláčky, které parkujeme venku. Nezbývá než vytáhnout smetáček a sníh z kapoty auta odmést. Některým řidičům se to nepodaří zřejmě z nedostatku času udělat pořádně a pak vrstva ponechaného  sněhu na kapotě auta zvyšuje odporovou sílu, což se projeví  následně na větší spotřebě auta.  Během jízdy se v autě se topí a sníh ze střechy také pomalu taje. Ovšem při prudkém brzdění může vlivem setrvačnosti celá vrstva sjet dolů na čelní sklo a pořádně tak vyplašit dezorientovaného řidiče v ten nejnevhodnější okamžik. Kapitolou samou o sobě je odstranění sněhu ze skel automobilu.

Kameramani BBC natáčející seriál "Zamrzlá planeta" (Frozen Planet) zachytili dlouhodobým snímáním pod mořem u Antarktidy unikátní jev, který běžně nepozorujeme. Způsobila jej podchlazená slaná mořská voda, která se setkala s méně slanou a teplejší vodou pod ledovou krou. Vzniklý ledový krápník způsobil na mořském dně katastrofu pro vše živé, co mu přišlo do cesty. Taková mořská "berla mrazilka."

Dva řidiči autobusu - oba Karlové a věčně chybějící hnědé podšálky. Úsměvný problém ve filmu Účastníci zájezdu. Pokud podšálky nebudou cestující okamžitě po konzumaci horkého nápoje vracet řidičům, pak budou muset pít čaj nebo kávu z rozpálených kelímků a to se fakt nedá. Dalo by se, kdyby místo kelímků v podšálcích nalévali řidiči horké nápoje do speciálně připravených kelímků, které nyní nabízí jedna firma.

Ke svému dýchání potřebuje lidský organismus kyslík. Ten je obsažen jak ve vzduchu, takje i rozpuštěn ve vodě. Přesto dokážeme k dýchání využívat pouze vzdušný kyslík. Znamená to, že je kyslíku ve vodě málo a my jej nedokážeme využít? Které prostředí obsahuje více procent obsaženého kyslíku: vzduch nebo vzduch rozpuštěný ve vodě?

Všimli jste si na pláži krabů s nesymetrickými klepety? Jedno z nich bývá u některých krabů výrazně větší než druhé. Potom se jedná o krabí samečky rodu Uca, kteří využívají své větší klepeto na přilákání samiček, když s ním mávají a ukazují tak svou sílu. Přesto se biologové z Texaské univerzity v Austinu Zachary Darnell a Pablo Munguia rozhodli přijít na to, zda zvětšené klepeto neplní i jinou funkci.

Ve stromech a křovinách Austrálie a Nové Guinee žije stromová žába Rosnice siná (Litoria caerulea). Obvykle má zelené zbarvení, ale podle nálady, teploty, vlhkosti a barvy prostředí mění svou barvu do odstínů hnědých někdy dokonce namodralých (odtud latinský název caerulea - modrý). Rosnice není ohrožena vyhubením, protože je velice přizpůsobivá a využívá k tomu i známý fyzikální jev. V chladném a suchém období roku, má totiž žába, přijímající vodu především pokožkou, rafinovaný trik, kterým získává vodu.

Povolání ledařů - pracovníků, kteří zajišťovali led pro chladící účely před vynálezem chladničky, by mohlo opět přijít do módy. Tentokrát ne kvůli zajištění konstantní teploty, která vydržela přes léto ve sklepech s nalámaným ledem až do dalších mrazů, ale kvůli zajištění pitné vody. Arktické ledovce při svém tání nenávratně mizí v oceánech a mořích, přitom obsahují sladkou vodu, která by se dala využít v oblastech, kde je nedostatek vody - například na Sahaře. Novodobí ledaři by odlomené obrovské kusy ledovců přepravovali od Arktidy až k Africe pomocí lodí. Ty by je pomocí lan upevněných na ledovci, za sebou táhly do určené lokality. Zprvu se zdál tento nápad velmi nereálný, ale během posledních 40 let se na něm zapracovalo natolik, že probíhají jeho reálné simulace.

Symbolem velblouda  je hrb. Jednohrbý velbloud je dromedár a dvouhrbý je označován jako drabař. Tento "koráb pouště" musí mít  svůj organismus technicky vybavený natolik, aby dokázal přežít extrémní pouštní podmínky. Jeho hrb také není zásobárnou vody, ale především zásobárnou energie. Může obsahovat až 40 kg tuku, což odpovídá energetické hodnotě 400 000 kcal, která by člověku vystačila na 100  až 150 dní. Velbloudí hrb funguje rovněž jako důmyslné klimatizační zařízení. V mrazivých pouštních nocích snižuje velbloud svoji tělesnou  teplotu na 34 °C a takto ochlazeným, tukovou vrstvou izolovaným hrbem, pak prochází přes den krev systémem cév jako chladičem.

Neobvyklý prstýnek údajně zobrazuje náladu toho, kdo jej má navlečený na prstu. Kámen, který je v prstenu vsazený, mění magicky svou barvu podle momentální nálady svého nositele. Některé z nich mají až 12 barevných tónů a každé barvě přísluší určité rozpoložení, nálada a pocity. Jejich barva se pochopitelně nemění podle pocitů, ale podle termochromie.

Pomerančová kůra je dostupnou surovinou pro efektní pokusy. Jedním z nich je vytvoření miniaturního ohňostroje. Samozřejmě dáváme pozor, abychom se nepopálili a nezpůsobili svou neopatrností požár. K pokusu je vhodná hořící svíčka nebo jak ukazuje video zapálený zapalovač. Z pomeranče opatrně nožem odřežeme dostatečně velkou kůru. Držíme ji vnější stranou směrem k plameni a pak ji ohneme. Plamen svíčky či zapalovače najednou prudce vzplane.