Teploty klesající pod -10°C přinášejí problémy i pro železničáře. Silný mráz způsobuje zkracování délky ocelových kolejnic a dokonce jejich roztržení, které bývá označováno jako lom kolejnice. Při lomu kolejnice dojde k přerušení elektrických obvodů zabezpečovacího zařízení, které vyhodnotí, že je daný úsek trati stále obsazený. Musí se tak hledat příčina poruchy a rychle se nechat odstranit.
V Čechách zamrzají dokonce tekoucí řeky a na mnohých místech se tak stávají rájem bruslařů. Teploty hluboko pod bodem mrazu sužují i oblíbená letoviska v okolí Černého moře. Tam také v některých oblastech moře zamrzlo. Při běžném atmosférickém tlaku tekutá voda tuhne v led při teplotě 0 °C. Jestliže jsou ve vodě rozpuštěny další látky, může voda zůstat tekutá i při teplotách pod bodem mrazu. Zamrznutí mořské vody ovlivňuje celá řada faktorů. Tím nejvýraznějším, který ovlivňuje teplotu zamrzání mořské vody, je její slanost (salinita).
Letošní arktická zima zvolna spěje ke svému vrcholu. Aspoň podle meteorologů a lovců nízkých teplot. Možná se tak skutečně stane na den přesně po 83 letech v sobotu 11. února a bude naměřena nejnižší teplota na území České republiky. Primát dosud drží teplota -42,2 °C, která byla ve zmiňovaný den naměřena v roce 1929, v Litvínovicích u Českých Budějovic amatérským meteorologem Jaroslavem Maňákem, tehdy osmačtyřicetiletým profesorem na českobudějovickém gymnáziu. Rekordní teplota byla naměřena ve Stecherově mlýně, ale toto místo nebylo po zrušení místní meteorologické budky v roce 1945 označeno nějakou pamětní deskou. Dost možná, že tou dobou byla teplota na některém jiném místě zejména Šumavy ještě nižší, ale tehdy nebyla síť pozorovatelů natolik velká, aby se ještě nižší teplotu podařilo někomu věrohodně zaznamenat.
Zima udeřila a sníh pokryl vše kolem. I naše čtyřkolové miláčky, které parkujeme venku. Nezbývá než vytáhnout smetáček a sníh z kapoty auta odmést. Některým řidičům se to nepodaří zřejmě z nedostatku času udělat pořádně a pak vrstva ponechaného sněhu na kapotě auta zvyšuje odporovou sílu, což se projeví následně na větší spotřebě auta. Během jízdy se v autě se topí a sníh ze střechy také pomalu taje. Ovšem při prudkém brzdění může vlivem setrvačnosti celá vrstva sjet dolů na čelní sklo a pořádně tak vyplašit dezorientovaného řidiče v ten nejnevhodnější okamžik. Kapitolou samou o sobě je odstranění sněhu ze skel automobilu.
Kameramani BBC natáčející seriál "Zamrzlá planeta" (Frozen Planet) zachytili dlouhodobým snímáním pod mořem u Antarktidy unikátní jev, který běžně nepozorujeme. Způsobila jej podchlazená slaná mořská voda, která se setkala s méně slanou a teplejší vodou pod ledovou krou. Vzniklý ledový krápník způsobil na mořském dně katastrofu pro vše živé, co mu přišlo do cesty. Taková mořská "berla mrazilka."
Dva řidiči autobusu - oba Karlové a věčně chybějící hnědé podšálky. Úsměvný problém ve filmu Účastníci zájezdu. Pokud podšálky nebudou cestující okamžitě po konzumaci horkého nápoje vracet řidičům, pak budou muset pít čaj nebo kávu z rozpálených kelímků a to se fakt nedá. Dalo by se, kdyby místo kelímků v podšálcích nalévali řidiči horké nápoje do speciálně připravených kelímků, které nyní nabízí jedna firma.
Ke svému dýchání potřebuje lidský organismus kyslík. Ten je obsažen jak ve vzduchu, takje i rozpuštěn ve vodě. Přesto dokážeme k dýchání využívat pouze vzdušný kyslík. Znamená to, že je kyslíku ve vodě málo a my jej nedokážeme využít? Které prostředí obsahuje více procent obsaženého kyslíku: vzduch nebo vzduch rozpuštěný ve vodě?
Všimli jste si na pláži krabů s nesymetrickými klepety? Jedno z nich bývá u některých krabů výrazně větší než druhé. Potom se jedná o krabí samečky rodu Uca, kteří využívají své větší klepeto na přilákání samiček, když s ním mávají a ukazují tak svou sílu. Přesto se biologové z Texaské univerzity v Austinu Zachary Darnell a Pablo Munguia rozhodli přijít na to, zda zvětšené klepeto neplní i jinou funkci.
Ve stromech a křovinách Austrálie a Nové Guinee žije stromová žába Rosnice siná (Litoria caerulea). Obvykle má zelené zbarvení, ale podle nálady, teploty, vlhkosti a barvy prostředí mění svou barvu do odstínů hnědých někdy dokonce namodralých (odtud latinský název caerulea - modrý). Rosnice není ohrožena vyhubením, protože je velice přizpůsobivá a využívá k tomu i známý fyzikální jev. V chladném a suchém období roku, má totiž žába, přijímající vodu především pokožkou, rafinovaný trik, kterým získává vodu.
Povolání ledařů - pracovníků, kteří zajišťovali led pro chladící účely před vynálezem chladničky, by mohlo opět přijít do módy. Tentokrát ne kvůli zajištění konstantní teploty, která vydržela přes léto ve sklepech s nalámaným ledem až do dalších mrazů, ale kvůli zajištění pitné vody. Arktické ledovce při svém tání nenávratně mizí v oceánech a mořích, přitom obsahují sladkou vodu, která by se dala využít v oblastech, kde je nedostatek vody - například na Sahaře. Novodobí ledaři by odlomené obrovské kusy ledovců přepravovali od Arktidy až k Africe pomocí lodí. Ty by je pomocí lan upevněných na ledovci, za sebou táhly do určené lokality. Zprvu se zdál tento nápad velmi nereálný, ale během posledních 40 let se na něm zapracovalo natolik, že probíhají jeho reálné simulace.
