Mezi docela zapomenuté motory patří hvězdicové motory. Používaly se především v letectví k pohonu letadel.  Šlo o typ pístového, spalovacího motoru, který má válce rozmístěné od klikové hřídele do kruhu. Válce jsou nejčastěji seřazeny v jedné rovině, která je kolmá na osu hřídele a to tak, že sousední válce spolu svírají stejný úhel. Velmi často se používaly zejména pětiválcové motory, které měly excentr se dvěma sacími a dvěma výfukovými vačkami a tím se otáčely  4x pomaleji než kliková hřídel. Vačky pohybovaly rozvodovými tyčemi a ty přes vahadla otevíraly ventily.

V zimním období je oblíbenou údržbou silnic v některých oblastech jejich solení. Na silnice se na to obrovské množství napadnutého sněhu použijí tuny soli. Solení není zrovna ekologické a levné a navíc je účinné jen do určité teploty. Jak vlastně solení silnic fyzikálně funguje?

Mrazivé počasí může způsobovat problémy s elektronikou. Obdivuji jedince telefonující s mobilem u ucha v třeskutém mrazu. Ne z toho důvodu, že jim přitom nevadí nízká  teplota, ale jejich telefon přitom neskutečně trpí. Nestačí, že akumulátor telefonu se rychle vybíjí, ale zejména při brzkém opětovném vytažení telefonu  v místnosti či vyhřátém autě v něm spolehlivě kondenzuje vodní pára obsažená ve vzduchu a výrazně se zvyšuje pravděpodobnost jeho brzkého poškození.

Nový litoměřický most nese jméno válečného stíhače generála Františka Chábery. O Cháberově mostu dlouhém zhruba 608 metrů hovoří silničáři jako o stavbě století. Je to mimořádná technická stavba, protože má nejdelší oblouk v České republice. Metrostav spolu se Stavbami mostů Praha nový most zhotovily za dva a půl roku. Stavba stála 1,5 miliardy korun. Teď má tento most další zajímavost - je zřejmě nejvíce zvlněným novým mostem u nás.

Po několika relativně mírných zimách je letos zima mrazivější. Novináři poněkud přehánějí, když ji v každém svém titulku označují jako extrémní. Teploty klesají pouze v noci až k hodnotám nižším než – 20°C. V takových teplotách je nezbytné se vhodně obléci a obout. A hlavně nepřecházet zbytečně z teplot +20 °C do teplot až o 40°C nižších.  Funkci tepelné izolace mezi okolním vzduchem a pokožkou člověka plní oblečení. Jaký je tepelný odpor oblečení? Podívejte se do přiložených tabulek a podle hodnot v nich si určete svůj dnešní tepelný odpor oblečení. 

Lyžaři na českých horách jsou mnohdy odkázáni na technický sníh. Ten vzniká při teplotách kolem -2,5°C pomocí sněhového děla rozprašováním natlakované vody do vzduchu. Směs vody a tlakového vzduchu se při nízké teplotě rozpíná do prostoru a přitom se vzduch ochladí. Z kapiček vody tak vzniknou zárodky ledových krystalků, na které se cestou od trysky na zem za současného mrznutí nabalují další kapičky vody a vzniká tak krystal technického sněhu. Výroba technického sněhu je závislá na teplotě a relativní vlhkosti vzduchu. Čím je vyšší vlhkost vzduchu, tím nižší musí být teplota vzduchu.

Velkým problémem budoucnosti  bude nedostatek pitné vody. Z celkového množství vody na naší planetě se pouze 3 % hodí k využití jako sladkovodní zdroje pro úpravu pitné vody. Pro mnoho zemí je řešením nedostatku pitné vody odsolování mořské vody. V mořské vodě bylo dosud přímo zjištěno asi  77 chemických prvků a mnohé další mohou být obsaženy v mořských organismech.

Zamrzlé kaluže vody v zimě lákají nejen k bourání ledu botami, ale také ke sklouznutí. Pod ledovým krunýřem však mráz dokáže vyčarovat krásné ornamenty vzniklé ze vzduchových bublin. Jak se ale vzduch dostane pod led ve zmrzlé kaluži?

Konstruktéři nadzvukových letadel se při překonávání rychlosti zvuku potýkají s různými obtížemi. Jednou z nich je tepelná bariéra. Rychle letící letadlo nebo střela stlačuje před sebou vzduch. Při stlačení vzduchu se zvyšuje teplota. Vzduch protínaný pohybujícím se tělesem se zahřívá a tím se zahřívají i stěny letadla.