V jednoduchosti je síla. Mnoho nápadů je velmi jednoduchých a snad i použitelných v praxi jako například solární trouba. Zřejmě se jedná o jeden z mnoha zapomenutých nápadů. "Objevil" ji asi před rokem spolu se svými dcerami Jon Bohmer původem z Norska, který toho času pobýval v Keni. Tento vynález by pro velmi chudé obyvatele černého kontinentu mohl přinést zajímavou možnost, jak si uvařit vodu či upéct téměř zadarmo i chlebovou placku. Pro nás by to mohla být zajímavá školní pomůcka na realizaci a zkoumání skleníkového efektu.

Mezi docela zapomenuté motory patří hvězdicové motory. Používaly se především v letectví k pohonu letadel.  Šlo o typ pístového, spalovacího motoru, který má válce rozmístěné od klikové hřídele do kruhu. Válce jsou nejčastěji seřazeny v jedné rovině, která je kolmá na osu hřídele a to tak, že sousední válce spolu svírají stejný úhel. Velmi často se používaly zejména pětiválcové motory, které měly excentr se dvěma sacími a dvěma výfukovými vačkami a tím se otáčely  4x pomaleji než kliková hřídel. Vačky pohybovaly rozvodovými tyčemi a ty přes vahadla otevíraly ventily.

V zimním období je oblíbenou údržbou silnic v některých oblastech jejich solení. Na silnice se na to obrovské množství napadnutého sněhu použijí tuny soli. Solení není zrovna ekologické a levné a navíc je účinné jen do určité teploty. Jak vlastně solení silnic fyzikálně funguje?

Mrazivé počasí může způsobovat problémy s elektronikou. Obdivuji jedince telefonující s mobilem u ucha v třeskutém mrazu. Ne z toho důvodu, že jim přitom nevadí nízká  teplota, ale jejich telefon přitom neskutečně trpí. Nestačí, že akumulátor telefonu se rychle vybíjí, ale zejména při brzkém opětovném vytažení telefonu  v místnosti či vyhřátém autě v něm spolehlivě kondenzuje vodní pára obsažená ve vzduchu a výrazně se zvyšuje pravděpodobnost jeho brzkého poškození.

Nový litoměřický most nese jméno válečného stíhače generála Františka Chábery. O Cháberově mostu dlouhém zhruba 608 metrů hovoří silničáři jako o stavbě století. Je to mimořádná technická stavba, protože má nejdelší oblouk v České republice. Metrostav spolu se Stavbami mostů Praha nový most zhotovily za dva a půl roku. Stavba stála 1,5 miliardy korun. Teď má tento most další zajímavost - je zřejmě nejvíce zvlněným novým mostem u nás.

Po několika relativně mírných zimách je letos zima mrazivější. Novináři poněkud přehánějí, když ji v každém svém titulku označují jako extrémní. Teploty klesají pouze v noci až k hodnotám nižším než – 20°C. V takových teplotách je nezbytné se vhodně obléci a obout. A hlavně nepřecházet zbytečně z teplot +20 °C do teplot až o 40°C nižších.  Funkci tepelné izolace mezi okolním vzduchem a pokožkou člověka plní oblečení. Jaký je tepelný odpor oblečení? Podívejte se do přiložených tabulek a podle hodnot v nich si určete svůj dnešní tepelný odpor oblečení. 

Lyžaři na českých horách jsou mnohdy odkázáni na technický sníh. Ten vzniká při teplotách kolem -2,5°C pomocí sněhového děla rozprašováním natlakované vody do vzduchu. Směs vody a tlakového vzduchu se při nízké teplotě rozpíná do prostoru a přitom se vzduch ochladí. Z kapiček vody tak vzniknou zárodky ledových krystalků, na které se cestou od trysky na zem za současného mrznutí nabalují další kapičky vody a vzniká tak krystal technického sněhu. Výroba technického sněhu je závislá na teplotě a relativní vlhkosti vzduchu. Čím je vyšší vlhkost vzduchu, tím nižší musí být teplota vzduchu.

Velkým problémem budoucnosti  bude nedostatek pitné vody. Z celkového množství vody na naší planetě se pouze 3 % hodí k využití jako sladkovodní zdroje pro úpravu pitné vody. Pro mnoho zemí je řešením nedostatku pitné vody odsolování mořské vody. V mořské vodě bylo dosud přímo zjištěno asi  77 chemických prvků a mnohé další mohou být obsaženy v mořských organismech.

Zamrzlé kaluže vody v zimě lákají nejen k bourání ledu botami, ale také ke sklouznutí. Pod ledovým krunýřem však mráz dokáže vyčarovat krásné ornamenty vzniklé ze vzduchových bublin. Jak se ale vzduch dostane pod led ve zmrzlé kaluži?