V mořích a oceánech se nepřetržitě přemísťují obrovské masy vod prostřednictvím mořských proudů. Mořská voda v nich neustále cirkuluje, mohutné proudy stoupají k hladině, aby se o tisíce kilometrů dál zase zanořily do hlubin. Jejich proudění může být vyvoláno nejrůznějšími příčinami. Například rozdílnou teplotou vody, slapovými silami, rozdílnou slaností vody, rotací Země nebo prouděním vzduchu nad jeho hladinami. Mořské proudy mají velký vliv na klima na naší planetě. Povrchové proudy se v oblasti rovníku ohřívají a nashromážděné teplo nesou do chladnějších oblastí. Tam ho pak předávají do ovzduší nad hladinou a vítr je dostane nad pevninu. Spolu s teplými větry se k pobřeží dostávají i vodní páry, které se z ohřáté mořské vody odpařují, a přinášejí nad pevninu deště. Právě takto ovlivňuje teplý Golfský proud podnebí v Evropě a tím i u nás. V oblastech, kde se naopak z hlubin vynořují k povrchu studené proudy, je pobřeží ochlazováno a chladný vítr od moře přináší minimum srážek. Takto např. ochlazuje vzestupný Humboltův proud jihozápadní pobřeží Jižní Ameriky. Proto není divu, že se jejich přesné směry podrobně mapují.
V americké škole ve Watertown asi straší. Údajně ze zcela neznámých důvodů v ní začaly najednou z podlahy vystřelovat dlaždice. Nejprve se ve školní jídelně začaly dlaždičky prolamovat a pak praskat. Poté se začala dlažba zvedat a kuchařka v kuchyni popisuje, jak následně dlaždičky začaly létat po celé kuchyni. Připomínalo to scénu z hororu, při které by podlaha byla něčím provrtávána. Vyděšené vedení školy nechalo školu evakuovat a další záhada je na světě.
Lékařský rtuťový teploměr je cenným kouskem v naší domácnosti. Proč? No protože díky nařízení EU už takový teploměr se rtutí nekoupíte. Podle směrnice Evropské unie bylo konstatováno, že rtuť natolik zatěžuje životní prostředí, že nepatří běžně lidem do rukou. A tak se začaly používat teploměry digitální. Mají jednou nevýhodu a to zásadní – mnohdy měří tělesnou teplotu nepřesně. Rozdíly činí několik desetin až stupeň Celsia. Zvláště, když nedodržíte postup a správné místo měření tělesné teploty. Z kapalinových teploměrů jsou nyní dostupné teploměry lihové a galiové. Mají také nevýhodu – nejdou prý sklepat.
Teploty klesající pod -10°C přinášejí problémy i pro železničáře. Silný mráz způsobuje zkracování délky ocelových kolejnic a dokonce jejich roztržení, které bývá označováno jako lom kolejnice. Při lomu kolejnice dojde k přerušení elektrických obvodů zabezpečovacího zařízení, které vyhodnotí, že je daný úsek trati stále obsazený. Musí se tak hledat příčina poruchy a rychle se nechat odstranit.
V Čechách zamrzají dokonce tekoucí řeky a na mnohých místech se tak stávají rájem bruslařů. Teploty hluboko pod bodem mrazu sužují i oblíbená letoviska v okolí Černého moře. Tam také v některých oblastech moře zamrzlo. Při běžném atmosférickém tlaku tekutá voda tuhne v led při teplotě 0 °C. Jestliže jsou ve vodě rozpuštěny další látky, může voda zůstat tekutá i při teplotách pod bodem mrazu. Zamrznutí mořské vody ovlivňuje celá řada faktorů. Tím nejvýraznějším, který ovlivňuje teplotu zamrzání mořské vody, je její slanost (salinita).
Letošní arktická zima zvolna spěje ke svému vrcholu. Aspoň podle meteorologů a lovců nízkých teplot. Možná se tak skutečně stane na den přesně po 83 letech v sobotu 11. února a bude naměřena nejnižší teplota na území České republiky. Primát dosud drží teplota -42,2 °C, která byla ve zmiňovaný den naměřena v roce 1929, v Litvínovicích u Českých Budějovic amatérským meteorologem Jaroslavem Maňákem, tehdy osmačtyřicetiletým profesorem na českobudějovickém gymnáziu. Rekordní teplota byla naměřena ve Stecherově mlýně, ale toto místo nebylo po zrušení místní meteorologické budky v roce 1945 označeno nějakou pamětní deskou. Dost možná, že tou dobou byla teplota na některém jiném místě zejména Šumavy ještě nižší, ale tehdy nebyla síť pozorovatelů natolik velká, aby se ještě nižší teplotu podařilo někomu věrohodně zaznamenat.
Zima udeřila a sníh pokryl vše kolem. I naše čtyřkolové miláčky, které parkujeme venku. Nezbývá než vytáhnout smetáček a sníh z kapoty auta odmést. Některým řidičům se to nepodaří zřejmě z nedostatku času udělat pořádně a pak vrstva ponechaného sněhu na kapotě auta zvyšuje odporovou sílu, což se projeví následně na větší spotřebě auta. Během jízdy se v autě se topí a sníh ze střechy také pomalu taje. Ovšem při prudkém brzdění může vlivem setrvačnosti celá vrstva sjet dolů na čelní sklo a pořádně tak vyplašit dezorientovaného řidiče v ten nejnevhodnější okamžik. Kapitolou samou o sobě je odstranění sněhu ze skel automobilu.
Kameramani BBC natáčející seriál "Zamrzlá planeta" (Frozen Planet) zachytili dlouhodobým snímáním pod mořem u Antarktidy unikátní jev, který běžně nepozorujeme. Způsobila jej podchlazená slaná mořská voda, která se setkala s méně slanou a teplejší vodou pod ledovou krou. Vzniklý ledový krápník způsobil na mořském dně katastrofu pro vše živé, co mu přišlo do cesty. Taková mořská "berla mrazilka."
Dva řidiči autobusu - oba Karlové a věčně chybějící hnědé podšálky. Úsměvný problém ve filmu Účastníci zájezdu. Pokud podšálky nebudou cestující okamžitě po konzumaci horkého nápoje vracet řidičům, pak budou muset pít čaj nebo kávu z rozpálených kelímků a to se fakt nedá. Dalo by se, kdyby místo kelímků v podšálcích nalévali řidiči horké nápoje do speciálně připravených kelímků, které nyní nabízí jedna firma.
Ke svému dýchání potřebuje lidský organismus kyslík. Ten je obsažen jak ve vzduchu, takje i rozpuštěn ve vodě. Přesto dokážeme k dýchání využívat pouze vzdušný kyslík. Znamená to, že je kyslíku ve vodě málo a my jej nedokážeme využít? Které prostředí obsahuje více procent obsaženého kyslíku: vzduch nebo vzduch rozpuštěný ve vodě?
