18. únor 2014 v 06.00 | rubrika: Termodynamika
Američané jsou z letošní podoby své zimy rozčarováni. Spojené státy a Kanada se letos potýkaly s nejhorší vlnou mrazů za posledních 20 let. Přidaly se k tomu sněhové bouře s dvojnásobnými přívaly sněhu než obvykle, zejména na východním pobřeží. Mnozí Američané se nyní domnívají, že se jedná o konspirační teorii, kdy tento "zvláštní" sníh byl vyroben člověkem. Důkaz? Sněhová koule z něj vytvořená, netaje v plamenu zapalovače a navíc její povrch zčerná. |
přečteno: 1.259x | přidat komentář
|
15. únor 2014 v 10.15 | rubrika: Termodynamika
Led je pevné skupenství vody. Voda se mění na led teplotě tuhnutí 0 °C, přitom odevzdává skupenské teplo tání. Tento jev můžeme pozorovat v zimě, kdy zamrzají kaluže, rybníky či dokonce voda v řekách. Led také můžeme vyrobit v mrazničce a vyzkoušet pokus, při kterém posoudíme, zda taje rychleji ve slané nebo ve "sladké" vodě. Rozmrzne led za stejných vnějších podmínek rychleji v moři nebo na jezeře? |
přečteno: 2.084x | přidat komentář
|
28. leden 2014 v 06.00 | rubrika: Termodynamika
Chování kostek ledu při chlazení nápojů ve sklenici zná každý. Led je pevné skupenství vody. Při běžném atmosférickém tlaku tuhne voda na led při teplotě 0°C v šesterečné krystalické soupravě. Většina látek při tuhnutí svůj objem zmenšuje. Výjimkou je však právě voda, která při svém tuhnutí na led svůj objem zvětšuje. U ledu činí je relativní zvětšení objemu až 9 %, což souvisí s jeho krystalovou strukturou. Krystalová mřížka ledu je totiž prostoupena prostornými kanálky. Led má pak menší hustotu než/... a tak plove na její hladině. Jenže jak se chová led vytvořený z těžké vody? |
přečteno: 702x | komentáře (1)
|
16. prosinec 2013 v 06.00 | rubrika: Termodynamika
Po 3 letech od vlastního měření, zveřejnili nyní vědci na zasedání Americké geofyzikální unie v San Francisku novou nejnižší naměřenou teplotu vzduchu v zemské atmosféře. Během antarktické zimy v roce 2010 byla prostřednictvím satelitního měření družice Landsat 8 naměřena hodnota –93,2 °C. Padl prý tak 30 let starý rekord naměřený sovětskými polárníky v roce 1983 na stanici Vostok –89,2°C. |
přečteno: 504x | přidat komentář
|
15. listopad 2013 v 06.00 | rubrika: Termodynamika
Kytovci jsou původně suchozemští savci, kteří se plně přizpůsobili na život pod vodou. Ke svému dýchání potřebují vzduch, proto vyplavou na hladinu, aby se ho nadechnuli. Když se pak ponoří pod vodu, dojde k uzavření dýchacích otvorů (nozder). Nozdry mají umístěny přímo na vrcholu hlavy, aby měli co nejsnadnější přístup ke vzduchu. Při svém vynoření často vytváří výtrysky, podle jejichž velikosti, tvaru a úhlu zkušený pozorovatel pozná na velkou dálku druh kytovce. K čemu slouží a jak vznikají pozoruhodné velrybí výtrysky? |
přečteno: 873x | přidat komentář
|
9. listopad 2013 v 06.00 | rubrika: Termodynamika
Voda je sice pro nás běžnou kapalinou, vykazuje však čím dál více zvláštností. Za normálního atmosférického tlaku tuhne na led při 0°C, přesto bylo vědci z Innsbrucké univerzity experimentálně prokázáno, že může být tekutá i při mnohem nižších teplotách než si dosud umíme představit. Tým rakouských vědců spolu s vědci z Dortmundské technické univerzity zveřejnil v americkém odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, že voda může být stále tekutá až do nepředstavitelných –157 °C. |
přečteno: 666x | komentáře (1)
|
1. listopad 2013 v 06.00 | rubrika: Termodynamika
Otevřete mrazničku, něco z ní vyjmete ven a zavřete ji. Pak si vzápětí vzpomenete, že ještě něco si z ní potřebujete vzít. Vezmete za její madlo a dveře nejdou vůbec otevřít. Po nějakém čase však povolí a mnohdy se zvýšenou silou dvířka otevřete. Co dveře mrazničky drží? Na vině je těsnění mrazničky. |
přečteno: 2.047x | přidat komentář
|
12. říjen 2013 v 06.00 | rubrika: Termodynamika
E340 je označení pro fosforečnan draselný, což je draselná sůl kyseliny fosforečné. Využívá se především jako regulátor kyselosti, emulgátor nebo stabilizátor. Najdeme ho v různých potravinách: v sýrech, masných výrobcích nebo v práškových nápojích. Používá se také v pivovarnictví nebo při výrobě šampaňského a ostatních šumivých vín. Jeho roztok však můžeme využít k zajímavému pokusu s jeho krystalizací. |
přečteno: 2.988x | komentáře (1)
|
3. říjen 2013 v 06.00 | rubrika: Termodynamika
![]() |
přečteno: 2.257x | přidat komentář
|
6. září 2013 v 06.00 | rubrika: Termodynamika
Pokud jste někdy umývali plastovou láhev horkou vodou a po jejím vypláchnutí jste ji zavřeli, zjistili jste, že se láhev začne za hlasitých zvuků promačkávat směrem dovnitř. Tento pokus však můžete opatrně provést i s láhví skleněnou. Jak se projeví změna tlaku v ní? |
přečteno: 457x | přidat komentář
|