Když zápalkou zapalujeme svíčku, plamen svíčky musí nejdříve rozpustit trochu vosku, zkapalněný vosk vzlíná po knotu a začne se odpařovat. Teprve ve chvíli, kdy se páry vosku začnou mísit s kyslíkem obsaženým ve vzduchu, dojde k zapálení. Pokud by se tekutý vosk nedostal díky knotu výš do míst, kde je dobrý přísun vzduchu, svíčka by nehořela.

V roce 1714 zkonstruoval německý foukač skla a amatérský fyzik Gabriel Fahrenheit skleněnou trubičku obsahující tenký sloupec rtuti. Jenomže jeho teploměr byl dosud bez stupnice. Fahrenheit musel odvodit hodnoty čísel, která by napsal na svou trubici, k nimž rtuť dosáhne u všech takových teploměrů při stejné teplotě. A tehdy to podle historiků, kteří dodnes spekulují jak to vlastně bylo, zvrzal.

Podle anglického inženýra a fyzika William Johna Macquorna Rankina (1820 – 1872) byla pojmenována teplotní stupnice – Rankinova. Udává teplotu ve Fahrenheitových stupních a vychází z teploty absolutní nuly. Vytvořil ji v roce 1859 a ještě dnes je využívána v USA a velké Británii v termodynamice.

Tak nám skončila hokejová sezóna, na stadiónech rozpustili své ledové plochy a provádějí údržbu než začne sezóna nová. Bruslit se dá na inlinech nebo někde jsou instalována kluziště s ledem z umělé hmoty. Proč se však špatně bruslí na ledu z umělé hmoty?

V pražském Klementinu opět padl teplotní rekord 228 let starý, hlásají novinové titulky či kvákají sličné rosničky v televizních předpovědích počasí. Problém denních teplotních maxim je v tom, že jsou zatíženy takovými chybami, že nemají kromě malého nádechu senzace žádnou významnou vypovídací hodnotu.

Kroupami nazýváme kuličky nebo nepravidelné kousky ledu s průměrem od 5 do 50 mm, někdy i větších, které padají jednotlivě nebo spojené do velkých nepravidelných hrudek. Kroupy se u nás vyskytují pouze v teplé polovině roku, z bouřkových oblaků. Každé zrno kroupy se skládá z jádra, které obyčejně tvoří sněhová krupka, pokrytého vrstvičkami z průzračného i matného ledu. Zrna krup mají převážně okrouhlé tvary, ale často mají i tvary nepravidelné.

Asi znáte tu scénu z filmu Pelíšky, kde  se umělohmotné lžičky rozpustí v horké kávě. Podobnou situaci můžete zažít, když si budete horký čaj třeba míchat kovovou lžičkou. Nebude to však běžná nerezová lžička, ale lžička vyrobená z gallia.

Zkušené kuchařky určují teplotu pánve na přípravu lívanců pomocí kapičky vody. Na horké, ale ještě ne dost rozehřáté pánvi se kapka vody velmi rychle vypaří. Když se však pánev rozehřeje více, vydrží na ní kapička do úplného odpaření mnohem déle. Toto jen zdánlivě paradoxní chování, známé pod názvem Leidenfrostův efekt, není moc těžké vysvětlit.

Víte, že se nenajdou dvě sněhové vlčky, které by byly úplně identické? Najdeme mezi nimi takovou rozmanitost tvarů, jakou můžeme v přírodě jen těžko pozorovat. Každá vločka má také svoji vlastní historii. Než dopadne na zem, změní se od svého vzniku v průběhu celého letu k nepoznání.

Při práci v dolech si horníci musí svítit. V době, kdy ještě nebyla známa elektřina, mohli horníci svítit pouze otevřeným plamenem. Ovšem v dolech často uniká hořlavý plyn methan, který smíchán se vzduchem tvoří třaskavou směs. Pak stačí jen k této směsi přinést zapálenou lampičku a vznikne výbuch.