Letošní vysoké teploty nepřejí ani kvalitě vozovek. Na některých komunikacích se sluníčko natolik opřelo do jejich povrchu, že rozteklý asfalt tvoří černá jezírka. Lepí se na boty chodců a pneumatiky aut jej vytrhávají v celých kusech. Kusy asfaltu i s odletujícími kameny poškozují karoserie a skla okolo projíždějících vozidel a bombardují procházející chodce. Od asfaltu jsou zničené podběhy a blatníky vozidel.  My se dnes na asfalt podíváme jako na zajímavou látku pro fyzikální experiment.

Vedrem vznikají na dálnici doslova zpomalovací retardéry. Vysoké teploty způsobují nepříjemné situace na vozovkách jejichž příčinami jsou samozřejmě běžné fyzikální jevy. Například na dálnici D 5 mezi Prahou a Rozvadovem na 120. kilometru směrem na hlavní město se na vozovce vzedmul povrch vozovky až o 40 cm. Zděšeni byli zejména silničáři, které navíc po internetu bombardovali lidé s připomínkami o nekvalitně provedených a předražených stavbách dálnic. Inu když se něco u nás stane poprvé (a na tom to úseku dálnice po 13 letech od uvedení do provozu), hned se toho v okurkové sezóně chytí média a senzace českého rozměru je na světě.

Tak jednoduchá fyzikální  myšlenka, že bílá barva odráží tepelné záření,  dostala dotaci 135 000 liber od Světové banky. Získal ji pro svůj projekt peruánský vědec Eduardo Gold, který tak vyhrál soutěž "100 nápadů na záchranu planety". Ledovce v peruánský Andách začínají vlivem oteplování mizet a rovněž nabývají hnědého zabarvení. To způsobuje absorbování více tepla povrchem ledovců a tím urychluje jejich vlastní tání. Na některých místech už ledovce nejsou a zůstaly po nich jen holé kamenné laviny. Ty právě Eduardo Gold se svými 4 pomocníky natírají na bílo.

V jednoduchosti je síla. Mnoho nápadů je velmi jednoduchých a snad i použitelných v praxi jako například solární trouba. Zřejmě se jedná o jeden z mnoha zapomenutých nápadů. "Objevil" ji asi před rokem spolu se svými dcerami Jon Bohmer původem z Norska, který toho času pobýval v Keni. Tento vynález by pro velmi chudé obyvatele černého kontinentu mohl přinést zajímavou možnost, jak si uvařit vodu či upéct téměř zadarmo i chlebovou placku. Pro nás by to mohla být zajímavá školní pomůcka na realizaci a zkoumání skleníkového efektu.

Mezi docela zapomenuté motory patří hvězdicové motory. Používaly se především v letectví k pohonu letadel.  Šlo o typ pístového, spalovacího motoru, který má válce rozmístěné od klikové hřídele do kruhu. Válce jsou nejčastěji seřazeny v jedné rovině, která je kolmá na osu hřídele a to tak, že sousední válce spolu svírají stejný úhel. Velmi často se používaly zejména pětiválcové motory, které měly excentr se dvěma sacími a dvěma výfukovými vačkami a tím se otáčely  4x pomaleji než kliková hřídel. Vačky pohybovaly rozvodovými tyčemi a ty přes vahadla otevíraly ventily.

V zimním období je oblíbenou údržbou silnic v některých oblastech jejich solení. Na silnice se na to obrovské množství napadnutého sněhu použijí tuny soli. Solení není zrovna ekologické a levné a navíc je účinné jen do určité teploty. Jak vlastně solení silnic fyzikálně funguje?

Mrazivé počasí může způsobovat problémy s elektronikou. Obdivuji jedince telefonující s mobilem u ucha v třeskutém mrazu. Ne z toho důvodu, že jim přitom nevadí nízká  teplota, ale jejich telefon přitom neskutečně trpí. Nestačí, že akumulátor telefonu se rychle vybíjí, ale zejména při brzkém opětovném vytažení telefonu  v místnosti či vyhřátém autě v něm spolehlivě kondenzuje vodní pára obsažená ve vzduchu a výrazně se zvyšuje pravděpodobnost jeho brzkého poškození.

Nový litoměřický most nese jméno válečného stíhače generála Františka Chábery. O Cháberově mostu dlouhém zhruba 608 metrů hovoří silničáři jako o stavbě století. Je to mimořádná technická stavba, protože má nejdelší oblouk v České republice. Metrostav spolu se Stavbami mostů Praha nový most zhotovily za dva a půl roku. Stavba stála 1,5 miliardy korun. Teď má tento most další zajímavost - je zřejmě nejvíce zvlněným novým mostem u nás.

Po několika relativně mírných zimách je letos zima mrazivější. Novináři poněkud přehánějí, když ji v každém svém titulku označují jako extrémní. Teploty klesají pouze v noci až k hodnotám nižším než – 20°C. V takových teplotách je nezbytné se vhodně obléci a obout. A hlavně nepřecházet zbytečně z teplot +20 °C do teplot až o 40°C nižších.  Funkci tepelné izolace mezi okolním vzduchem a pokožkou člověka plní oblečení. Jaký je tepelný odpor oblečení? Podívejte se do přiložených tabulek a podle hodnot v nich si určete svůj dnešní tepelný odpor oblečení. 

Lyžaři na českých horách jsou mnohdy odkázáni na technický sníh. Ten vzniká při teplotách kolem -2,5°C pomocí sněhového děla rozprašováním natlakované vody do vzduchu. Směs vody a tlakového vzduchu se při nízké teplotě rozpíná do prostoru a přitom se vzduch ochladí. Z kapiček vody tak vzniknou zárodky ledových krystalků, na které se cestou od trysky na zem za současného mrznutí nabalují další kapičky vody a vzniká tak krystal technického sněhu. Výroba technického sněhu je závislá na teplotě a relativní vlhkosti vzduchu. Čím je vyšší vlhkost vzduchu, tím nižší musí být teplota vzduchu.