Vedro ve městě je v letošním létě k zbláznění. Dlouhodobě neprší a ani po krátké přeháňce nejde poznat, že pršelo. A tak do ulic některých měst vyjíždějí kropicí vozy.  I tam, kde to nebývalo nikdy zvykem, pomáhají s kropením silnic třeba místní dobrovolní hasiči. Proč se vlastně ulice v létě kropí?

Internet se hemží experimenty se záhadnou, čirou kapalinou. Když do ní při varu ponoříte celou dlaň, neopaříte se. Chcete-li si v ní uvařit sáčkový čaj, máte problém jej do ní vůbec ponořit. A co teprve kostka cukru – ta v ní dokonce plave. Rozpustná káva se v ní odmítá rozpustit a vrcholem všech ukázek je ponoření mobilu, tabletu či celé zapnuté obrazovky, kdy technika nepřestane pracovat. Tak si klidně můžete sledovat televizi zapnutou v napuštěném akváriu nebo si v něm zapnete elektrickou žárovku v lampičce. Co je to za zázračnou kapalinu a k čemu se hodí?

Efektní experiment, kdy do láhve vcucneme oloupané natrvrdo uvařené vajíčko zná snad každý. Vegetariáni také mohou použít obměnu tohoto pokusu s banánem, který se při vtažení do láhve, sám sloupne. Oblíbeným pokusem je také nasátí vody do láhve, když v jejím nitru zhasne zapálená svíčka. Méně známé jsou pokusy, kdy voda se "sama" nasaje do dnem vzhůru obrácené lahve.

Elektronické indikátory topných nákladů jsou od letošního roku povinnými prvky na radiátorech v bytových jednotkách, kde dochází k rozúčtování nákladů na vytápění. Nejedná se však o měřiče tepla, jak bývá mylně uváděno, protože neukazují žádné fyzikální jednotky. Tyto indikátory sledují povrchovou teplotu jednotlivých topných těles a lze podle nich určit podíl topného tělesa na celkovém množství předávaného tepla. Tyto přístroje tedy teplo neměří, pouze pomáhají spravedlivěji vyúčtovat spotřebované teplo v jednotlivých bytech.  

Při likvidaci vašeho přírodního vánočního stromečku můžete vyzkoušet následující experiment, který vám zejména v období bez sněhu, může zlepšit náladu. Budeme potřebovat například větvičku z jedličky, zavařovací sklenici s víčkem a pak kyselinu benzoovou. Výsledkem experimentu bude zasněžená větvička.

K Vánocům a k dalším slavnostním okamžikům patří odjakživa svíčky. Pohled do plamene svíčky je fascinující a vede k mnoha zajímavým úvahám a experimentům. Viděli jste někdy znovuzapálení svíčky po jejím sfouknutí, bez toho, že bychom se dotknuly plamenem knotu?

Znáte to. Chcete si rychle namazat chleba nebo toust máslem, jenže máslo vytáhnete ještě ztuhlé z ledničky. Nožem se sice podaří oddělit jednotlivé plátky másla, ale vlastní roztírání je problém. Máslo na noži drží a ne a ne se pustit. Řada lidí tento problém řeší například tak, že místo másla používá rychle roztíratelné margaríny, které s máslem sice nemají nic společného, ale snadno se natírají. Jaký nůž zvolit na natírání másla?

Existují kovy, které mají na tento materiál, nezvykle nízkou teplotu tání. Dosahuje se toho tím, že se nejedná o jediný kov, ale o směs několika kovů, která pak má výrazně nižší teplotu tání než je teplota tání jednotlivých složek. Takovým materiálům říkáme eutektika (z řeckého eu-tektós = " brzy tající"). Mezi nimi vyniká Woodův kov s teplotou tání 60 až 70 °C.

Američané jsou z letošní podoby své zimy rozčarováni. Spojené státy a Kanada se letos potýkaly s nejhorší vlnou mrazů za posledních 20 let. Přidaly se k tomu sněhové bouře s dvojnásobnými přívaly sněhu než obvykle, zejména na východním pobřeží.  Mnozí Američané se nyní domnívají, že se jedná o konspirační teorii, kdy tento "zvláštní" sníh byl vyroben člověkem. Důkaz? Sněhová koule z něj vytvořená, netaje v plamenu zapalovače a navíc její povrch zčerná.

Led je pevné skupenství vody. Voda se mění na led teplotě tuhnutí  0 °C, přitom odevzdává skupenské teplo tání.  Tento jev můžeme pozorovat v zimě, kdy zamrzají kaluže, rybníky či dokonce voda v řekách. Led také můžeme vyrobit v mrazničce a vyzkoušet pokus, při kterém posoudíme, zda taje rychleji ve slané nebo ve "sladké" vodě. Rozmrzne led za stejných vnějších podmínek rychleji v moři nebo na jezeře?