Profesionální cyklistika po "běžných" dopingových skandálech závodníků, musí čelit dopingu mechanickému. Cyklisté přestávají pod tlakem dopingových komisařů používat krevní transfúze či pomocné medikamenty a hledají další možnosti, jak podvádět, aby zvítězili. Pokud sledujete cyklistiku, jistě jste si všimli někdy naprosto nečekaných nástupů jezdců, kteří vyrazí dopředu či do kopce v místech, kde jejich soupeři musí vstávat ze sedla. "Ten snad má v tom kole motor", řeknete si. Jak vyplývá z posledních sledování kol cyklistů pomocí termokamery, to zřejmě bude pravda.
Výraznou dominantou města Baker v Kalifornii je největší teploměr světa. Už při příjezdu do města jej zpozorujete přímo z dálnice a přitom můžete sledovat aktuální teplotu vzduchu. Obří teploměr, opatřený v USA používanou Fahrenheitovou teplotní stupnicí, se nachází před místní restaurací Big Boy a dosahuje výšky 40,84 metru (134 stop). Proč se tento světový unikát nachází přímo tady a proč má výšku právě 134 stop?
Docela mě "baví" neotřelé nápady (internet je jejich bezedná studnice) a "kutilství", které tyto nesmysly uvádí v život. Posledním příkladem je domácí klimatizace, kterou si můžete vyrobit sami podle návodu zde. Spíše se dá hovořit o domácím ochlazovači, který se dal koupit v obchodním řetězci specializujícím se na dům a zahradu.
Velké diskuse na internetu způsobily informace o pokrytí vodní nádrže Van Norman v Kalifornii vrstvou 96 miliónů černých míčků o velikosti jablek. Míčky mají zabezpečit ochranu pitné vody a zamezit jejímu vypařování v současném horkém létě, které panuje i v okolí Los Angeles. Podle návrhu biologů má vrstva míčků navíc zamezit přístupu ptactva a znečišťování vody. Jenže proč jsou ty míčky černé, když každý přece ví, že černá barva pohlcuje sluneční záření, roste teplota a tím pádem bude vypařování rychlejší?
Vedro ve městě je v letošním létě k zbláznění. Dlouhodobě neprší a ani po krátké přeháňce nejde poznat, že pršelo. A tak do ulic některých měst vyjíždějí kropicí vozy. I tam, kde to nebývalo nikdy zvykem, pomáhají s kropením silnic třeba místní dobrovolní hasiči. Proč se vlastně ulice v létě kropí?
Internet se hemží experimenty se záhadnou, čirou kapalinou. Když do ní při varu ponoříte celou dlaň, neopaříte se. Chcete-li si v ní uvařit sáčkový čaj, máte problém jej do ní vůbec ponořit. A co teprve kostka cukru – ta v ní dokonce plave. Rozpustná káva se v ní odmítá rozpustit a vrcholem všech ukázek je ponoření mobilu, tabletu či celé zapnuté obrazovky, kdy technika nepřestane pracovat. Tak si klidně můžete sledovat televizi zapnutou v napuštěném akváriu nebo si v něm zapnete elektrickou žárovku v lampičce. Co je to za zázračnou kapalinu a k čemu se hodí?
Efektní experiment, kdy do láhve vcucneme oloupané natrvrdo uvařené vajíčko zná snad každý. Vegetariáni také mohou použít obměnu tohoto pokusu s banánem, který se při vtažení do láhve, sám sloupne. Oblíbeným pokusem je také nasátí vody do láhve, když v jejím nitru zhasne zapálená svíčka. Méně známé jsou pokusy, kdy voda se "sama" nasaje do dnem vzhůru obrácené lahve.
Elektronické indikátory topných nákladů jsou od letošního roku povinnými prvky na radiátorech v bytových jednotkách, kde dochází k rozúčtování nákladů na vytápění. Nejedná se však o měřiče tepla, jak bývá mylně uváděno, protože neukazují žádné fyzikální jednotky. Tyto indikátory sledují povrchovou teplotu jednotlivých topných těles a lze podle nich určit podíl topného tělesa na celkovém množství předávaného tepla. Tyto přístroje tedy teplo neměří, pouze pomáhají spravedlivěji vyúčtovat spotřebované teplo v jednotlivých bytech.
K Vánocům a k dalším slavnostním okamžikům patří odjakživa svíčky. Pohled do plamene svíčky je fascinující a vede k mnoha zajímavým úvahám a experimentům. Viděli jste někdy znovuzapálení svíčky po jejím sfouknutí, bez toho, že bychom se dotknuly plamenem knotu?